Může mít vláknina negativní účinky?

Ing. Lenka Vymlátilová

Ačkoliv lidský organismus nedokáže (až na výjimky) vlákninu strávit, přináší nám spousty benefitů, o kterých jste si mohli přečíst v předchozích článcích. Může mít ale blahodárná vláknina i nějaké negativní účinky?

Samozřejmě že může. Tak jako jinde i zde platí, že nic se nesmí přehánět nebo také staré známé „všeho s mírou“.

Doporučený denní příjem vlákniny je 25 -  30 g, u dětí 5 g + věk. Projevy nežádoucích účinků jsou značně individuální, u sledovaných skupin se nejčastěji projevovaly při denním příjmu okolo 60 – 80 g vlákniny denně, velmi však záleží na dosavadních zvyklostech daného jedince.

1.     Zažívací potíže

Pokud zdravý člověk přijímá vysoké množství vlákniny, na které není zvyklý, mohou se dostavit především zažívací potíže, nejčastěji bolesti břicha, křeče, nadýmání, zvýšená plynatost, průjem či naopak zácpa.

K potížím často dochází, pokud příjem vlákniny vzroste ze dne na den.

Množství vlákniny v jídelníčku je proto ideální navyšovat postupně. Váš trávicí trakt si na přísun vlákniny postupně navykne a vy se tak vyhnete nepříjemným zažívacím potížím.

Nezapomínejte na pitný režim!

Příjem vlákniny bez dostatečného příjmu tekutin může způsobit nepříjemnou zácpu. V tomto článku se můžete dočíst, kam až to může v extrémních případech dojít.

Matka Příroda nám moudře poskytla zdroje vlákniny v podobě ovoce a zeleniny. V jejím „chytrém balíčku“ je namíchána vláknina společně s vodou, vitamíny, minerálními látkami i fytonutrienty.

Pokud ale do svého jídelníčku zařazujete i další koncentrované formy vlákniny, např. psyllium, rezistentní škroby, otruby či jiné formy vlákniny, je potřeba důsledně dbát na pitný režim!

2.     Snížení vstřebávání živin

Vláknina na sebe může vázat různé složky potravin a snižovat tak vstřebatelnost některých nežádoucích látek.

Toho lze využít například při grilování, kdy byste se měli řídit pravidlem, že k masu si dáte vždy i zeleninový salát, aby se zamezilo škodlivému působení látek vznikajících při vysoké teplotě a pečení masa na otevřeném ohni.

Vláknina však bohužel netvoří vazby pouze s nežádoucími složkami potravin, ale může vázat i látky, které jsou pro naše tělo naopak žádoucí. Vláknina může vázat např. vápník, železo, hořčík či zinek a z takto vzniklých komplexů již naše tělo nedokáže minerální látky vstřebat a využít. V pestrém jídelníčku máme ale těchto látek dostatek a není třeba se bát, že by se při konzumaci doporučeného množství vlákniny špatně využily, myslete však na to, že nic se nemá přehánět a není nutné se snažit o co nejvyšší konzumaci vlákniny.

3.     Při nemoci

Čas od času člověka potrápí zažívací potíže, např. v podobě střevní chřipky. V těchto obdobích je dobré si naordinovat tzv. šetřící či bezezbytkovou dietu.

Pravděpodobně to dobře znáte a ze zkušenosti víte, že dobře vám udělá jen bílá rýže nebo obyčejný rohlík.

Principem diety je právě vyloučení či omezení vlákniny na minimum. Tím odlehčíte trávicímu traktu, který se pak nemusí tolik hýbat a namáhat se. Vláknina naopak nutí naše střeva intenzivněji pracovat, čili její příjem může v těchto dnech vaše bolesti spíše prohlubovat.  

4.     Onemocnění trávicího traktu

Pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním trávicího ústrojí, např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida apod., je dobré užívání vlákniny a jejího množství konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Zde se již jedná o velmi individuální situace a obzvláště v akutních fázích onemocnění se doporučuje bezezbytková dieta, právě z důvodů nepřetěžování trávicího traktu. Rozpustná vláknina bývá však dobře tolerována.