Tak dlouho se serfuje po netu a hledají se informace k hubnutí, až se ucho utrhne a přihlásíte se do klubu STOBu.

         Ani jsem o klubu dvakrát nepřemýšlela. Skočila jsem na internetové hubnutí rovnýma nohama!

          Převapilo mě, jak jednoduché a prosté to je. Začala jsem si hned vyplňovat sebekoučink a číhala, kdy se změní barva na semaforku :,) Přiznávám, že mi to pár dní trvalo, než mi došlo, cože to mám zbaštit, aby se změnila barva semaforku. A že jsem měla poctivou radost, když nesvítily červeně!

           Přitlačila jsem na zelenině a ubrala /nebo spíše vymazala/ pečivo. A že jsem mlsná, ráda udržuji lednici plnou zeleniny. Abych si mohla vybrat :,). Dětem kupuji mrkev s natí, protože bývá sladší a nať schroustá králík. Tak už chroustám taky... mrkev (po králíkovi taky občas mlsně mrknu :,)).

           Dokonce si občas dopřeji i koláč. Peču ho na plechu a myslím, že to není extra děs. Dávám do něj tři lehké tvarohy s půl litrem mléka. V tomto se už docela ztratí 3 hrnky mouky a jeden hrnek cukru. Já sním (s očima na vrch hlavy) dva kousky koláče a blížím se  nirváně :,))  A strach  z toho, že bych toho snědla víc nemám. Po dvou kouskách už totiž stejně nemůžu a když já vyhládnu, je plech pryč. Děti rády dělají vítr v troubě :,)

             Děti jedí furt a těla mají jak z Dachau. Točím se kolem nich. Vařím, smažím, peču.. dělám jim taxikáře. A takhle se mi odplácejí.. Když se mazlíme, tahají mě za špeky a syn mi říká "syslíku". Ale jo. Jsem hrdá matka. Oba sportují/trénují 5x týdně a hrozně je to baví. Když občas pro ně jedu až do loděnice, nejradši bych stáhla hlavu až do hrudního koše a la šnečí ulita. Tam jsou totiž všichni děsně hubenííííí anebo krásně štíhlí ? :,))

     Nechci, aby se jednou musely děti stydět, že jsem se neuhlídala a moc ztloustla!