Jako by nestačilo, že jsem měla včera vážení a neubralo se mi na váze ani deko. Celý den mě provázela lehká depka. Koneckonců můžu být ráda, že jsem nic drahého nerozbila a nikomu neublížila. Až na "ten" večer...

     Ze včerejšího dne mi zbyl tak litr vařené rýže. Neodhadla jsem množství ke kuřecí číně. A pohádka začíná........"no, přece to nevyhodím". Pravila Alena643 a vymýšlela rychle recepty, jak se zbavit nadlimitní vysoce sacharidní rýže. A vymyslela rýžový nákyp!

     Určitým znamením pro mě mohl být telefonát paní učitelky z kytary, kam dcera nešla, protože má paní učitelka prázdniny. Ukázalo se, že paní učitelka půl hoďky čeká na dceru (prázdniny má až příští týden). Telefon dal telefon a já vezla dceru na hodinu kytary. Po mně zůstala v míse rýže a rozkleplá vejce a taky už našlehaný sníh a taky rozmražené švestky.......................

      Po návratu z kulturní hodinky, kde dcera mlátila s paní učitelkou do kytary, na mě stále vše v kuchyni čekalo. Nic neuteklo. Ani vidlička se nepohnula. A to zůstali doma tři chlapi!

       Rýžový nákyp, totiž nikdo nemá rád! (to ví přece každý)

       A pak rýžový nákyp zavoněl kuchyní a všichni doma zvedlii nosánky. Cože to tu voní??

        A konec pohádky je na dosah. Zbyla jen prádná zapékací mísa. Alena643 si na talířek nenandala, má přece vůli a zrovna se snaží hubnout....ALE pomáhá krmit benjamínka, občas olízne lžičku. A vůle je menší a menšííí.. ještě poslední švestičku.... zrovnáme rýži v nádobě... jé je tadydle to upadlo....

        Alena643 zhřešila. Snědla (když to tak spočítala) asi 100 g této krmě.

            A ráno sedla k počítači a sepsala si, aby si to pamatovala, co už nikdy neudělá.

            UŽ NIKDY NEBUDU VAŘIT obzvláště večer SLADKÁ JÍDLA!