To si takhle jednou dobíhám tramvaj, s lístkem se neobtěžuju a buch-revizor. 700, jen to hvízdne, já budu asi teď nějakou dobu chroustat jen suchej chleba a modlit se, abych to nějak zaplatila. Ještě, že mi přišlo nedávno ubytovací stýpko, ačkoli jsem z něj chtěla zaplatit opravu kola, polovinu z něj věnuju dopravnímu podniku.Snad mi ten zbytek bude na to kolo stačit. Ale abych nebyla příliš nedativní, vyvodila jsem s i z toho kladný závěr-alespoň se konečně naučím chodit pěšky do školy. Krásně se nám oteplilo, mám ráno čas, pěkně se stavím pro nějakou dobrou svačinku a protáhnu si po ránu kosti. Teď se jen modlit, aby klaplo to kolo a já se nemusela spoléhat an autobusy alespoň u nás (do Olomouce na něm bohužel nedojedu a ani ho nemůžu tahat s sebou).