Včera jsem měla trénink, jako každou neděli. Začala jsem pěkně rozcvičkou, ještě jsem holky pěkně hecovala. Pobíhaly jsme po fitku a já si strašně ulevuju na pravou nohu, protože mě zlobí koleno a občas mi vyskočí. 

Běháme, běháme, no a já najednou sedím na zadku. Blbě jsem šlápla na levou nohu, kotník rupnul, podlomila se mi celá levačka a ležela jsem. Holky se trochu smály, já chvíli taky, ale když jsem se zvedala, tak se mi už najednou smát nechtělo. Řekla jsem jim, ať pěkně pokračují, po jedné odskákala k lékárničce a celý kotník nasprejovala suchým ledem. 

Pěkně jsem doskákala hodinu, zapotila jsem se nejen já, ale i holky. Odcházela jsem relativně v pohodě, jen to maličko pobolívalo. 

Doma jsem si pěkně dala sprchu a jak se spláchnul suchý led, tak mi kotník přišel k sobě. :-( Nemohla jsem se na nohu vůbec postavit, začala mě strašně bolet a celý večer jsem se kroutila jako žížala a kolem půl desáté jsem regulérně brečela bolestí. Vzala jsem si prášek, nožku stáhla a šla si lehnout. Nevěděla jsem, jak ji položit, jak položit zbytek těla a skoro jsem sahala po telefonu, že si zavolám tátu, aby mě odvezl na pohotovost. 

Jenže pak mi to došlo. 

Když pojedu na pohotovost a nedej bože mi dají ortézu, tak s ní nepůjde cvičit. Ve fitku to za mě nemá kdo vzít, takže rozhodnutí bylo jasné: Nikam nejedu, to se rozchodí. 

Dnes v práci s nožkou zavázanou, pěkně namazanou chladivou mastí, na tréninku taky obvázaná a teď ji mám pěkně nahoře. 

No, co vám budu lhát, normálně jsem s ní odcvičila celý trénink, jasně, trochu to bolí, ale bolest je jenom v hlavě, jak se u nás říká :-D 

Vázat si ji ještě nějakou chvilku budu, ale ono se to poddá a bude to v pohodě. Na sportu jsem už moc závislá, abych se ho vzdala. 

Berte to jako inspiraci pro ty, co se vymlouvají, že sportovat nemohou, i s jednou nohou se dá v pohodě cvičit! :-D