V roce 2013 jsem na Stobu napsala svůj první bolog "Tři kýble sádla"- příběh o věčném boji s nemocemi a váhou a odhodlání to změnit. Když jsem tady s Vámi začínala, nezhubla jsem sice tři kýble sádla, ale 17,5 kilogramu. Bohužel porušením stravovacích návyků doplněných o mé neduhy jsem přibrala zpět 16 kg. Jistě k tomu přispěla i smršť úrazů od špatného došlápnutí a ošklivého poranění kotníku, přes na dvakrát natržený zadní stehenní sval, pohmožděnou pravou rukou a nakonec jsem ještě šlápla v úžasných botách s briketovou podrážkou jako ze 70. let na šišku a potrhala si snad všechny vazy na chodidle, roztřískala si koleno a loket. Rok jsem kvůli úrazům nemohla chodit jako normální člověk a dokonce jsem všude sebou nosila skládací holi - dědictví po mamince. 

Strašák cukrovky mne ale vrátil zpátky mezi Vás. Stob je bezesporu úžasný nápad a díky za něj. Po prvním týdnu zatím shazují. Se semaforky se nemohu zatím moc domluvit. A cvičení je pro mne  zatím noční můra. Vím z dlouhodobé hubnoucí praxe, že krize bude ve třetím týdnu cyklu, a to Vás budu potřebovat. Kromě toho je jasné, že jako těžce obézní budu těch cyklů muset absolvovat více, abych se dostala na nějakou lidskou váhu. Takže, když už jsem to jednou dokázala, tak snad ty tři kýble sádla dám znovu a navždy dolů.