šmarjáááá užívej života,mládí ........... :-) na fotkách ti to moc sluší

sportuj, udržuj si zdravé jídlo:-) Buď to ještě sleze nebo ne.. ale dvě tři kila opravdu nestojí za řeč:-)

Když jsem se dívala na Tvé fotky,tak jsem si říkala,proč hubneš.Neznala jsem Tě před 3 lety,to je pravda.ALE teď si myslím,že máš splněno.Zaměřila bych se,jak to teď udržet a věřím,že to zvládneš.Kéž i já budu tohle řešit :-) Přeji Ti hodně zdaru a neboj,vždycky tu budeme :-)

Baruško!!! Jsi překrásná holka a říkám to furt dokola sice, ale jsi!!!! A máš krásnou vysportovanou postavu, tam Ti určitou váhu dělají i svaly...jsi kočka a těším se na Šumavu, ta nám prostě musí vyjít!!

Souhlasím s tebou. Já přišla až nedávno a neznám tě před třemi lety - ale u posledních fotek jsem si říkala, že vypadáš skvěle a už to nemáš zapotřebí se snažit zhubnout. Ale vážně to musí být divný pocit dojít na konec cesty a najednou zjistit, že je splněno a přemýšlet co dál. Snad se k takovému dilematu taky dostanu :-D

Přesně k tomuhle rozhodnutí jsem taky dospěla ;-) Zdravou stravu mám v malíčku a i my chutná, sport taky není problém, takže teď ještě přidat tu pohodu ;-) Rozhodla jsem se, že u mě bude 60 kg na 167 cm ideální (je to i hezky kulaté číslo) a myslím, že udržitelné. Zhubnout na 57-58 mi sice šlo, ale zjevně to bylo neudržitelné - při každé příležitosti, kdy jsem trochu povolila, tělo rychle nabíralo zpátky. Teď se tedy ještě naučit být spokojená ;-)

Barčo, zbavit se posledních 2-3 kil je možná mnohem těžší než shodit prvních dvacet. Z vlastní zkušenosti to nemám, tak daleko jako ty jsem se ještě nedostala, ale člověk to slýchá a čte všude kolem - což ještě neznamená, že je to pravda, že, ale asi spíš bude, protože jinak bychom potkávaly samé šťastné a spokojené zhubňule, které se bez potíží ocitly na "ideální váze". Myslím, že to mají jednodušší lidičky, kteří se vrhnou na sport a věnují se mu opravdu intenzivně a denně - tudíž se stane spíš jejich profesí než koníčkem. Ti ostatní, třeba učitelky nebo kadeřnice nebo lékařky věnují hodně svojí energie i jiným věcem, zvlášť když mají rodinu. Takže pak je to na zvážení - ale hodnot, ne špeků na váze: Stojí mi ty 2-3 kila (nebo 5 či třeba 15) za to, že obětuju hodně ze svého ostatního života - zkrátím čas s rodinou, s přáteli, v práci, atd. abych se zbavila nějakého toho faldíku a zplacatila si břicho nebo umenšila zadek? Protože čas obětovaný ploššímu břichu se ti už nikdy nevrátí. Tím samozřejmě nechci říct, že je dobré sedět s milým a dětmi na gauči a louskat buráky a že by člověk měl nerušeně tloustnout až do chvíle, kdy ho zastaví třeba cukrovka. Jen si myslím, že "dokonalejší" zadek má svoji omezenou hodnotu. Zkrátka není na světě sám :-)))
Tak ti přeju, ať jsi se svým nynějším rozhodnutím spokojená a ať si co nevidět zvykneš, že už jsi štíhlá!

děkuju... uteklo to jako voda, jsou slabší a horší chvíle ale... teď už bude úkol jen si to udržet :)

Tvůj názor je napeosto správný a také správné rozhodnutí. Jsi úspěšná, teď si jen svůj krásný výsledek udrž. Víš jak na to. Gratuluji ti k tak vynikajícímu výsledku.