Datum registrace: 21. 03. 2012
Cairo
Původní Sebekoučink
Již zhubnuto: 1.2 kg
Získané body
Počítadlo pohybu
Můj pohyb | |
---|---|
Chůze: | 0 km |
Kolo: | 0 km |
Cvičení: | 0 h 0 min |
Všichni uživatelé | |
Chůze: | 136532.25 km |
Kolo: | 66634.70 km |
Cvičení: | 5678 h 47 min |
Cairo
Jak psát blog?Jak se mít rád?
26. 02. 2018
Ahojky hubeňouři, já se asi potřebuji vypsat z problému - Jak se mít rád?
Napadlo mně hned ráno, když jsem se vzbudila a nemohla sem se ani hnout... chodila jsem opět jako robot a ledva jsem i dýchala, prostě příšerný stav. Dva dny jsem totiž neprovozovala to, co mi od těchto problémů pomáhá a to je jóga. Takže stačilo si zacvičit pozdrav slunci a pět Tibeťanů a je mi fajn, bolesti jsou pryč. No ale tady je ta otázka na kterou si nedovedu najít odpověď - proč to nedělám pořád, když vím že mi to pomáhá??? Něco totiž ve mně je, co mi říká, že to vlastně MUSÍM, neberu to totiž jako že to chce moje vlasní já a že to potřebuje - a to je špatně, hodně špatně. Vlastně takhle se nemám ráda, když sama sobě nedokážu zaručit to, že si udělám pro svoje tělo dobře. Asi bude odpověďí to, že doteď jsem celý svůj život všechno MUSELA, nedokázala jsem se vzepřít ani když už mi šlo opravdu o život. Dnes to pomalu ale opravdu pomalu dělám, ale bohužel mám pak v hlavě výčitky a to je stav když se nemám ráda, když nemyslím v první řadě na sebe, na to co potřebuji, že ano? A teď mi poraďte, co s tím??? V životě jsem i docela dost se věnovala pohybu - ve zkratce: karate, běhání, po 40. letech jsem objevla krásu posilování..., ale pak přišly léta zdravotních problémů, se kterými koneckonců bojuji doteď, a to potvorské tělo chce po mně víc a víc, aby fungovalo v pohodě... no a s těmi kily navíc, to je děs...
Přišla jsem ale na to,že se mám ráda, když jím to zatracené sladké... v dětství to byla jediná odměna, kterou jsem dostávala a proto mi to tam někde v hloubi duši dělá doteď dobře... věřte nebo ne, je to tak a byl by to nekonečný zápis, abych to všechno popsala. Jenomže v tom dětství se to zapisuje do podvědomí, je to tam snad vytesané jako do žuly a strašně těžce se mi to maže. Tím pádem když si odmítnu sladké se vlastně v podvědomí trestám... zase špatně. Dnes začala výzva Bez zeleniny nežiju.. já zeleninu opravdu miluji, ale tohle bude i pro mně boj, no uvidím a dám vědět po týdnu co a jak...možná to začnu brát v tom zatraceném podvědomí jako tu odměnu a to by byla aspoň v tomhle výhra, co vy na to??? Myslíte, že i takhle by se dalo vydat směrěm jak se mít vlastně rád?
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Jinak myslím, že aby se člověk měl rád, musí si sám sebe vážit, je potřeba naučit se odpouštět sobě, i druhým, radovat se z maličkostí, být vděčný za to co má ...
Jesus: Já jsem jógu cvičila, dávno tomu, několik let jako mladá. Jak a zda vůbec se to projevilo na váze, to netuším, neboť tehdy jsem váhu vůbec neřešila. Ale mám důvodné podezření, že z té doby čerpám dosud, co se pohyblivosti a schopnosti ovládat své tělo týče.
Cairo: Dělat věci z musu a povinnosti opavdu není to pravé, mělo by tě to i bavit, měla bys je dělat s radostí. Když to například nejsou činnosti, jejichž provozování samo o sobě není potěšením, je zde určitě nějká okolnost, proč je dělášl (třeba pomáháš tím sobě nebo druhým), nějaký cíl (a z výsledku dobře provedené věci budeš mít rsdost třeba nejen ty). A co ostatní kolem tebe - mají tě rádi a ty je? Tak rpoč y ses neměla mít ráda stejně, jako tě mají rádi oni? Vždyť tě mají rádi takovou, jská jsi, i se všemi nedokonalostmi.
Cairo
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?