Celý se mi to smazalo - horor. Brečím. Tak vtipné to bylo:-((((((

--------------------------Nová verze----------------------

Nevím jestli to zvládnu dát znovu dohromady - už mám zase spoustu mrtvičných zážitků - jeden štedrý den a je to na rozvod, sebevraždu a několik vražd:-(( Ten původní blog byl ještě takový optimistický předštědrovečení...

Celý týden jsme totiž byli v Praze (teda já), odpočinout si u maminky, která to naoplátku málem nepřežila. A já se flákala po nákupech a ve vinotéce a tvářila jsem se jak jsem strašně vytížená. V úterý jsme měli předvánoční ochutnávku, kterou vedl můj bývalý a bylo to fajn. Všichni si všimli a taky to potřičně ocenili, že jsem zhubla. (Taky jsem všem ženským vypalovala Jill 30 day shred k vánocům). Obvzlášť muži si toho všimli výrazně. Tak výrazně, že po cestě domů mi přiopilí Standa říkal, že bych s tím hubnutím mohla už přestat, nacož jsem mu odvětila, že co blbne, když mám pořád tolik co po porodu Nikolky a že minimálně ještě tak 6 kilo dolů půjde. A pak jsem se zamyslela a zeptala se ho jestli to není tou mužskou pozorností, kterou opět začínám budit a odpovědí mi bylo takové dlouhé souhlasné Nooo. Sranda co:-)) Pobavilo mne jak si odvykl, že se na mě chlapi vždycky lepili a bude si špatně zvykat.

Jak jsem se nudila v té vinotéce, tak jsem se vrhla na barevnou typologii a vyšlo mi, že jsem tmavý podzim (Deep Autumn) a že se zcela blbě oblékám (navíc mi je všechno velké, takže budu asi rozdávat nějaké kalhoty vel. 44/46 a trička a halenky XXL). Některé ty barvy mi přišly trochu úchylné, ale jinak tam bylo z čeho vybírat - naštěstí to jsou teplé tóny. A jak já jsem takový ten extravertní typ, tak barevnou typologii absolvaly všechny kamarádky co ten den došly - největší ohlas u případně přítomných mužů mělo přikládání sady barevných kalhotek k obličeji:-)) (Akorát jsem si je ten den koupila a měly fakt docela paletu barev) jasně, že jsem přikládaly i trička a dokonce i oranžovou igelitku a bezešvou podprsenku na cvičení (ta si vysloužila Standovu poznámku jestli není moc malá, a samozřejmě není). Barevná typologie mně přestala bavit během jednoho dne a tak jsem si další den hledala jak se správně líčit vzhledem ke tvaru obličeje a očí - což vyústilo k další dva nájezdy na drogérii - nové oční linky, nějaké tužky, lesk na rty a tužka na rty, lak na nehty apod.- část toho jsem rovnou věnovala kamarádce pro pubertální dceru a něco jsem si schovala pro skoropubertální neteř - holt jsem chytla nakupovací záchvat... Ale třeba linky na oči se osvědčily, až na to že s tím neumím zacházet.

Původně jsem tu taky měla část o tom, že k vánocům mi asi nikdo nic rozumného nedá - naši jsou už dost staří a nezvládají něco vymýšlet a shánět, Standova rodina mi nadělí něco typu fialové tričko velikosti na mně Nikolu i Kryštůfka dohromady (a to není hubnutím, takové tričko jsem dostala i na vrcholu své váhy), ale Standa určitě nic nevymyslí a nic mi nedá a já se mu za to mstím zásobou slipů a ponožek. Dětem jsem všechno koupila já a ty toho mají dost - od stanu s tunelem, přes barbínu, vláčky, duplo až po tablet. Dokonce jsme byli nakupovat v Tescomě a mně se tam líbila vakuovací sada asi za stovku, taková jednoduchá a dala jsem si jí do věcí ke koupi a Standa mi jí nenápadně vyhodil zpátky, což jsem zjistila až doma - no nezabily byste ho? No aspoň mi tam nechal ten kráječ na bylinky. (a protože štědrý den už byl, tak vím, že mi koupil basu mého oblíbeného Cideru - což jsem trochu čekala - dělá to každý rok:-)

Jo a taky jedna z hlavních zpráv byla, že jsem splnila své předvánoční předsevzetí ohledně váhy - chtěla jsem mít pod 78 a v neděli mám vážení a měla jsem 77,9 kg :-))) Takže si možná dám i nějaké cukroví.