Tak zvesela pokračuji do dalšího týdne se standardní zátěží:-) Sklizeň brambor, dýní, mrkve a dvě malé děti:-((

Úbytek kil probíhá absolutně přesně 0,799 kg týdně (ale opravdu zcela přesně) a taky mám nové skvělé zážitky s vážením. Ráno na lačno jsem se postavila na váhu a ukázala mi 80,6 kg (to už bych byla skoro v normě:-) mám metr osmdesát - to jen na vysvětlenou) a já se začala vznášet na růžovém obláčku, ale bylo mi to divné, tak jsem váhu přesunula kousek vedle a stoupla na ní znovu a ejhle ukázala 82,2, tak jsem jí začala přesouvat pomalu po celé koupelně a ukazovala od 83,3 přes 82,6 a 82,2 - poslední se vyskytovalo nejčastěji, tak jsem usoudila, že to jsou nejrovnější místa a jedno jsem si vybrala a označila jsem si ho izolepou. Pokud to není úplně rovně, aspoň se budu pro příště vážit na té samé nerovnosti. Když jsem tu váhu kupovala, tak mě prodavačka upozorňovala, že jsou tyhle digitální hodně citlivé na rovnost podkladu, ale že to bude taková věda jsem netušila.

Taky jsem dnes nevyčerpala ani komplet příděl kJ - babička vařila kančí na víně - dva dny bylo naložený v červeném a já se těšila jak si naženu u oběda bílkoviny... Samozřejmě kanec není v jídlokoučinku, tak po diskuzi se Standou coby jediným myslivcem v rodině jsem zvolila napůl vepřovou kýtu a napůl jelena.

Ale chyba lávky. Oběd se blížil a já se dostavila k babičce. Už na první pohled to nevypadalo valně a velmi divně to smrdělo po celé kuchyni. Odvážně jsem si dala 100 gr masa, 100 gr knedlíků a omáčku jsem riskla asi 20 gr a snažila jsem se to pozřít. Nedala se ani omáčka, ani kanec. O tom, že to celé mělo světle fialovou barvu ani nemluvě. Nenápadně jsem nakrmila psy a šla jsem Nikolce opéct pár bramborových knedlíků. Pak přišel Standa a začal mít snahu nacpat to fialové zvěrstvo do Nikoly - naštěstí babička nebyla v doslechu, tak jsem Standu upozornila, že bude rád když to pozře on sám a ať Nikolu nechá být. Taky jsem mu řekla, že jsem s tím nakrmila psy, což ho vyděsilo neb ví, že já kance ráda (za normálních okolností). Prozkoumal obsah hrnce a šel se zeptat jak dlouho to maso na tom mrazáku bylo, pak - aby zabránil rodiným rozepřím - si nandal a snědl to. Hrdina.

Je fakt, že jsme odpoledne potřebovali, aby nám babička vykuchala drůběž - stejně jsme to nestihli , protože jsme pozdě začali - odpadli jsme po šesti slepicích a jednom kačerovi. Děti nám asistovaly (z toho nejsem nijak nadšená, Nikolka s námi s velikou láskou vybírala slepice na zabití) a Kryštůfek se skoro opařil, když zkoumal vodu na spařování.

Musím jet...

P.S. - nevíte někdo co to je Den pro zdraví?? Máme se jednoho účastnit v sobotu v Písnici a moc nevíme co očekávat. Díky.