Všem moc velké Dík, věděla sem, že s Vámi to zvládnu lépe

Já dělám věci, které mě baví a dokud mě baví, nebo jejichž výsledek mi přinejmenším udělá radost. Loni jsem se s elánem a nadšením vrhla na dělání cukroví, makala jsem asi tři dny s radostí jako fretka, pak nastal zlom - a řekla jsem si dost. uklidila jsem do chladu, co potřebovalo být v chladu, zbytek nechala rozbordelené na stole a šla spát. Když jsem vstala, koukla jsem, co je ještě nutné spotřebovat, z toho jsem udělala "zbytkové kuličky plné překvapení" (každý rok originální receptura, obvykle neznalými osobami nejvíc požadovaná, ať jim ji napíšu :-) Co vydrží a dá se sníst samotné, to schovám na později (oříšky, rozinky, piškoty, vločky, čokoláda na vaření...). Pak umeju va uklidím všechno nádobí. Umeju kuchyň. Dunutím muže, aby vyklidil veškerou kabeláž se stolu (druhý největší výkon předvánočního času). Utřu stůl. Pak vysaju. A pak jdu balit dárky. A hlavně hlídám manžela, aby v nestřežené chvíli nezaplnil volnou plochu stolu zase svou kabeláží (to je ten největší výkon).
A když to dobře dopadne, rozmontuje muž digestoř a já vydrbu její vnitřek a vyperu filtr. To mi udělá radost, i když to nebaví ani jednoho z nás. Ale není to činnost ani nutná ani neodkladná, takže na ni dojde, jen když je opravdu čas :-)

Tak:
1. Nebude chodit hygienik, ale Ježíšek.
2. Jediné, co se musí, je jednout umřít. Do všeho ostatního lze zasáhnout svou vůlí.
3. Když se chce, tak - po rozumné korekci - leccos jde. "Jen mrtvá koza nejde, ta se musí táhnout." :-). Jet si po svém cvičit, přiměřeně pracovat a taky se bavit. Myslet na druhé i na sebe. Zhluboka dýchat a opakovat si: "Mne nenaštvete!" Půjde to :-).

Já kupuji každý rok adventní věnce z charity od jejích klientů. Mají je moc pěkné, ušetří mi to čas a ještě přispěji na dobrou věc.

Dokáži si představit co síly je potřeba na 12 adventních věnců. Jejich výroba mě strašně baví, ale chce to nejen um a fantazii, ale hlavně ČAS. Dříve jsem jich taky dělala taková množství možná i více, protože byly, jak i jiní tvrdí, nádherné. Stále se učím rovnat priority a možná s přibývajícím věkem i životními zkušenostmi nemyslím jen na druhé, le i na sebe. A tak jsem včera na tržnici koupila dva "korpusy" - jeden na stůl a jeden na dveře (korpusy mi ty dají nejvíc práce a nejméně radosti). Nejsou sice tak hezké jako když si je udělám sama, ale já je tak krásně nazdobím (to mě baví), že se nějaká nedokonalost schová. Společnou rodinnou večeři (oběd) s nadílkou (děti, rodiče, vnoučata) děláme každoročně o týden či dva dříve (naše předvánoce). Dříve jsem zajišťovala vše já, teď jsme dali šanci restauračnímu zařízení. Včera jsem zabalila nějaké dárky a čeká mě jen několik drobností. Nevím zda tě to nainspiruje. Strašně moc Ti držím palce, neuštvi se. Myslím, že řada lidí nemá ráda vánoce právě proto, že se Ti okolo nich uštvávají k smrti, nemají ale potřebu přiložit ruku k dílu, protože o to vlastně nestojí. A těším se na nějakou fotečku věnců.

Neboj nejsi sama. Taky mám podobné pocity, dokonce mi včera "bouchly saze" a rozbrečela jsem se z toho: ... že zas musím za všechny nakoupit všem dárky (mého muže nechavají vánoce ledově klidného - možná pořídí 23.12. stromek), ... že když někde v baráku uklidím, tak to znamená, že je volný prostor a je možné to zaskládat, .... že mám dělat samostatné projekty, sekretářku, uklizečku, pradlenu, kuchařku a nějak mi na to 24 hod. nestačí :-((( a chlap si jen tak chvilku pracuje (když mu to teda vyřizuji a píšu) a pak jede na výlet jako třeba dneska a ještě mě mobilem úkoluje :-(
Abych se z toho všeho nezbláznila, tak si píši úkoly na den podle důležitosti - když stihnu ty hlavní, dojde na méně důležité - a dělá mi dobrý pocit si splněné odškrtávat ;-) asi opravdu funguje nějaké propojení mozek a propiska :-)
Přeji hodně síly, zvládneme to stejně jako každý rok. Dělání věnců společně je dobrý nápad, aspoň se to naučí :-) Hezký a v rámci možností klidný adventní čas.

Taky mám ten pocit, že nic nestíhám. Nic si z toho nedělej, já si taky nedělám, ani to nejde. Mám napůl vystěhovanou kuchyň, věci všude a stále čekám na truhláře, takže uklízet se nedá. Ještě to mám ztížené manželovou profesí. 3 dny před vánoci se musím zúčastnit prodeje ryb na sádkách. Tak to stíhám doma tak zatopit a obstarat zvířátka. A na vánoce se i tak těším. A věnečky dcerám jsem jen umotala a ozdobit si je musí/i chtějí/ sami. Do práce jsem si udělala "trvanlivý" už vloni. Včera jsem vypracovala podrobný plán, s tím, že, co ten den nestihnu a nebude to životně nutné, prostě vynechám. Dnes mám v plánu dát světýlka na venkovní stromeček, uklidit zvenku verandu a ozdobit věnec na dveře, ať to aspoň zvenku nějak vypadá:-)))))

Ahoj, pro děti sice všechno, ale mysli hlavně sama na sebe, co zvládneš a co ne. Raději maminka bez věnců než maminka nemocná, uštvaná a bez nálady. To je můj pohled na věc.

Já tě asi moc nepovzbudím, jak se blíží Vánoce mám podobně pocity, ale nějak to dopadne. Co se zvládne bude a co se nezvládne nebude. Pak si užijeme volno s dětmi, budeme chodit do lesa na zimní tury, to už se těším.

Vůbec se nestresuj, mě pomáhá udělat si plán, jednak vím kdy mám jakou akci a kdy co udělat a pak ta radost a dobrý pocit když to splním a odškrtnu si to. A nestresuj se tím co nestihneš udělat před vánocemi, tak se to udělá později. A ten sraz u výroby věnců je dobrý nápad.

Jo a s tou nevánoční náladou od přítele a dcery se nenech ovlivnit, užij si advent a měj z něho krásný pocit a ne že nestíháš.... Vše nemusí být dokonalé, občas když slevíme ze svých nároků co a jak má být, tak zjistíme že to jde i jinak a nemusíme být uštvaní s pocitem že nic nestíháme.....
Tak ti přeji krásný, klidný advent a užívej si ho a nenechej si toto krásné období ničím zkazit !

Navrhuji do adventních věnců zapojit všechny zúčastněné. Prostě přijedou a uděláte si je společně :-)). Opravdu dělat 12 adventních věnců je docela náročné a jak tě znám, děláš je určitě "vymazlené". Proč v tom neudělat změnu a každoroční tradici - třeba se to ujme. Stejně si pro věnce přijedou, tak se domluv, že to pojmete letos jinak....