Ahoj,

tak to na mě zase padlo a je mi nějak smutno. Jsou to dva roky, co jsem se rozešla s přítelem, se kterým jsme plánovali rodinu, bohužel to nějak nevyšlo a bylo lepší to ukončit než se potom trápit a tahat do toho i děti, které za nic nemůžou.

Dneska jsem si byla zaběhat a viděla jsem kolem sebe plno rodin, spokojených párů a nějak mi došlo, že bych ráda vedle sebe někoho měla. Byla jsem i na rande, ale mám pocit, že z toho nic nebude. Klučina je super, čile komunikuje, ale nevím jestli je tam z jeho strany zájem. Schůzka byla skvělá, prošli jsme se po městě, zašli na kávu. Při povídání několikrát padlo, že až půjdeme příště, tak půjdeme tam a pak zase tam. Jenže je tady háček, dotyčný tvrdí, že je zarytý starý mládenec a já nevím, jestli je to jen póza nebo fakt. Nechci ho hnát do kouta a tlačit na něho, jenže se mi zase nechce investovat čas do něčeho, co by ani nemuselo mít cenu. Někdy mám pocit, že mě ti chlapi berou jako dobrou kamarádku. No nekopli byste je? Pořád uvažuji jak to změnit, ale nic mě nenapadá.

No tak jsem se tady zase vykecala a jdu si udělat obědy do práce. Chystáms se na pečenou zeleninu a k tomu hezky maso :) .

Opatrujte se a hezké pondělí všem :-))