Jiřinko, teprve dnes jsem se dostala ke čtení tvého blogu, držíš se statečně. Ale nic si s toho nedělej, že Ti sem tam něco spadne, já mám rok za sebou a stává se mi to také. Ta podlomená noha, hlavně na schodech a také když s tím nepočítám, se mi sem tam také stane. Také se mi stává, když vedu někoho nevidomého, tak mu podrážím nohu, ta levá stále není jak by jsem si přála. Máš výborné parťáky do pohody i nepohody a to tě bude držet ve stálé činnosti a to je velice dobře. Gratuluji Tobě ale i Ole a přeji ať se Vám stále daří.

Jiřinko, tak jsem si taky konečně přečetla celý blog. Když jsem s Tebou před odjezdem na svou dovolenou seděla nad kávou v cukrárně, viděla jsem, že ne všechno ti funguje správně a spolehlivě a jak se snažíš i tam cvičit ruku a mačkat míček, ale netušila jsem, kolik úsilí a bolesti tvoje snažení stálo a stojí. O to víc obdivuju to, s jakou vervou ses do splnění svého snu účastnit se s Olou mistráku pustila a jsem moc ráda, že jsi v závodě tak skvěle uspěla. A nejen ty, i Ola.
Myslela jsem v tu dobu na tebe a moc díky za mail, byla jsem hned klidnější, že ses v pořádku vrátila. Mně se maily na cestách přece jen lépe čtou než stobí stránky.
Každopádně držím palce do dalších pokroků a věřím, že se svým úsilím se postupně tvůj stav znormalizuje do běžného provozu, jak jsi byla zvyklá dřívbe. A těším se, že po mém návratu se zase brzo setkáme. Já sice hned začnu běhat po rehabilitacích, ale ty snad budeš časově trošku flexibilnější, když už budeš jen "se" bez toho "pra". :-)

Jiřinko, teď jsem se konečně fostala k tvému blogu..... A teda za prvé veliká gratulace tobě i Ole ke krásnému umístění v soutěži! Tvé řádky v příspěvku jsou hodně emotivní a jsem ráda, že tvůj elán do života je stále přítomen! Moc ti fandím a myslím na tebe, aby jsi všechny své části těla dostala zpátky do formy a aby správně poslouchaly tvůj mozek.
To dáš jsi velká bojovnice! Moc držím palečky, aby se vše srovnalo a nepříjemné stavy odezněly co nejdříve. Buď na sebe opatrná, ale i přísná!

Jiřinko, neznám větší vzor, než jsi Ty.
Jasně, v životě, i v tom "standartním" je to jednou nahoře a jednou dole. Ty jsi ale úžasná, věřím, že to dáš.

Jiřinko já tady sedím a polykám slzy.Ani jsem si neuvědomila, jak ta moje rada 100 denně piš je pro tebe strašně těžká, fakt. Až po přečtení tvého bloku mi naskakuje husí kůže a jsem v obraze. Obdivuji tě!!! Jsi úžasná baba. Myslím si, že jsi na správné cestě a ty to dáš !!!!Ola je tvá velká motivace a i pomocnice.

Jiřinko, gratuluji ke skvělému umístění s Olou. Je radost číst, že máš chuť do života:-) Držím palce!!!

Jiřinko , obdivuji tě a gratuluji k umístění . Rehabilituj opatrně, bolest je neúprosné měřítko, ale zase na druhou stranu ukazuje ,že jsou nervy živé, což je velice důležité, a ty je rozhodně nenecháš v klidu. Věřím ,že další úspěchy přijdou, protože ty jsi človíček cílevědomý a šikovný. Držím palce co to dá :-)

Jiřinko, gratuluji ke krásnému umístění s Olou i k rozhodnutí bojovat dál. Přeju, ať se Ti daří a ať se vše vrátí k normálu, aspoň co nejblíž.

Jiřinko jsi neobyčejně silná a jak píšeš, dokud dýcháš, tak se nevzdáš. Je to blbý, co napíšu, ale mohla jsi dopadnout mnohem hůř. Takhle to vypadá, že je vše na dobré cestě, jen musíš být trpělivá. Držím ti všechny palce:-)

Jiŕinko, ty 2 průšvihy momentálně zaměstnávají i moje nejbližší. Jsi dobrá, že se nevzdáváš a jak vidět, zvládáš toho hodně. Vydrž.
Pro info po zlomené ruce v lokti podprdu ani řetízky taky nedávám. Pravačku musela nahradit levačka.
Přeju ti hodně štěstí v rehabilitaci a hlavně její úspěšný konec.

Jiřinko jsi velmi šikovná a statečná, jak bojuješ. Gratuluji ke krásnému umístění. Drž se, myslím na tebe a těším se na pražské Šlápoty.

Včera večer jsem psala komentář, který se mi neuložil - přijela jsem kolem půlnoci a docela unavená a tak jen pár myšlenek. Když jsem začala po návratu z nemocnice psát tento blog, řekla jsem si, že ho zpřístupním po 3. září, tedy po MM seniorů ve sportovní kynologii. Nedalo se odhadnout, jestli bude mít tento příběh šťastný konec ale teď už to vím. Já a moje psí kamarádka ( a skvělá fyzioterapeutka) Ola jsme se umístily ve své kategorii na čtvrtém místě. Musela jsem se poprat se všemi záludnostmi, které přináší velký zvod. Přesun cizím autem v neznámé krajině na velkou vzdálenost a přes velké město, Péči o psa v pro něj nezvyklých podmínkách a v hlučném prostředí velkého stadionu, prostě celý ten maraton tří dnů pejskařského trojboje. Ale dalo mi to sílu a chuť pokračovat. V životě i v pejskařině. A když jsem stála s Olou na závěrečném ceremoniálu a zazněla písnička Kde domov můj, i slzička ukápla. A řekla jsem si - dokud dýcháš, nevzdávej to

Jiřinko, jsi velmi statečná. Je dobře, že na sobě pracuješ. Vše se časem zlepší, moc ti držím palce.

Jdu tak nějak kolem, pročetla jsem si to a jak se říká “sytý hladovému nevěří”. Tak jen kratce, pepka tě lízla jen tak bokem a máš tudíž šanci se s tím vyrovnat až tak, že bude možná vše jako dřív. V tom ti držím pěsti. Ty bolesti na postižených končetinách údajně můžou mít příčinu v přetěžování ale to ty asi od fyzioterapeutů víš. Buď na sebe opatrná.

Srdeční, mozková příhoda a rakovina jsou velkými průšvihy v lidském životě. Tento blog by měl být deníkem člověka, který se s jedním z těch průšvihů snaží vyrovnat