Ano přesně tak, nečekána a nezvána se u mě objevila hypotyreóza.

Je to čtrnáct dní, co jsem navštívila svou obvodní lékařku, moc se mi tam nechtělo, ale v noze zavrtaná kusadla klíštěte jsem si nechat nechtěla. Klíště bylo vypitváno, rameno mě bolelo po tetanovce. 

Pochlubila jsem se svým hubnoucím úspěchem ... paní doktorka, mě sice pochválila, ale při zmínce o půl roce jí úsměv lehce zamrzl. Pravda, sama jako zdravotnice jsem už vícekrát přemýšlela, jestli ty dramatické změny, nejsou přeci jen moc. Odešla jsem s žádankou na odběry, laborantka upadala v mdloby, když mě viděla ... tlustý člověk totiž přece nemá žíly ... a ještě jsem byla tak drzá, že jsem se dožadovala odběru z pravé ruky (levá se mi chystala vážně upadnout po tetanovce). Znám své žíly, takže nakonec to zas takový problém nebyl.

V pondělí jsem nakráčela ke své lékařce znovu a s úsměvem jsem se ptala sestřičky, jak to vypadá s výsledky ... očekávala jsem, že uslyším, že je všechno v pořádku a paní doktorka mě vidět nepotřebuje, ale ouha! Do ordinace, jsem tentokrát už tak v klidu nešla. TSH 9,96. Prý je to teď časté, obzvláště moje ročníky (že by nám přeci jen ten Černobyl trošku na ty štítné žlázy zasvítil?). Rodiná zátěž? (z obou rodů zátěž mám) Nebo jsem si opravdu trošku rozhodila hormony? Odešla jsem opět s žádankou, tentokrát na endokrynologii. 

Nehubnu - bojím se, snažím se jen nepřibrat. 

Čekám co se dozvím u odborníka. 

Tak vyšetřeno, polykám Letrox, zatím pravidelně (ještě jsem nezapoměla a to je u mě velký úspěch). Na seznam svých diagnóz jsem si k obezitě přidala Hashimotovu thyreoiditidu. S léky jsem se smířila, vedlejší učinky to zdá se nemá, ostatně účinky taky nepozoruju. Jediný příznak,  zimomřivost v počasíčku, které nám tu panuje těžko posuzovat, navíc při předchozím úbytku tuku těžko říct od čeho mi ta zima vlastně je. Tak uvidím v polovině měsíce, jestli se nějak změní výsledky krve.

Už po druhé jsem zrušila a po třetí založila 3. cyklus a jdu zase do toho.