První týden byl plný mého očekávání, jak se Sebekoučink osvědčí. Musím říct, že jsem nyní lehčí o 0,7kg což je podle mě taková zlatá střední cesta. Není to totiž ani málo ani moc. Jsem tedy moc spokojená, ale byly to nervy...

Dnes ráno jsem se probudila s krůpějemi potu na čele. ,,Je to tady. Dnes se po týdnu zvážím!" Stoupla jsem si na váhu a svůj zrak jsem upírala na ukazatel, jako bych se ho snažila zhypnotizovat a snížit váhu co to jde. Nakonec se, k mému štěstí, přání splnilo. 

Můj první týden probýhal ve víru seznamování se s kalorickými hodnotami potravin. Začalo mě to natolik bavit, že jsem začala uvažovat, že jedna z mých přihlášek na VŠ poputuje i na medicínu a to na obor Nutriční terapeut. Uvědomila jsem si totiž, že pokud si budu shozená kila chtít udržet, nezbývá mi nic jiného než zdravou výživu dodržovat (ne sktriktně) celý život, tak proč to nespojit i s budoucím zaměstnáním.

Co se týče cvičení - baví mě čím dál víc. Už sedmý den cvičím Jillian Michaels, o které jsem se dozvěděla díky Vám a musím říct, že mi to někdy dává zabrat. Včera jsem si při józe zablokovala krční páteř, ale už je to naštěstí dobré. Namyšleně jsem si totiž myslela, že po měsící pravidelného cvičení udělám most. Dopadlo to tak, že mě museli zvedat ze země dva kamarádi, kteří na to asi nikdy nezapomenou =D K narozeninám si chystám koupit sportovní podprsenku (abych si nevyrazila zuby) a začít běhat. Dala jsem si totiž nový cíl. Ráda bych se někdy účastnila některého z běhů po Praze, které se každoročně konají a chci ho doběhnout, ne dojít a v cíli chci vědět o svých plicích.

Jako poslední chci poděkovat Vám všem. Jen díky Vašim příběhům, fotkám a milým slovům mám sílu změnit svůj život. Když mám chmury a říkám si, že by bylo možná lepší se na to vykašlat, jdu sem a prohlížím si fotky těch, kteří už svého cíle dosáhli a to si pak řeknu: ,,Ty to taky dokážeš!"