Po pěti měsících jsme zpět. Nucená pauza mi přidala 3kg a několik cm v pase.
Bylo toho tolik, že jsem vše nedokázala skloubit dohromady - školu, osobní život, koníčky, sebekouč, cvičení. 

Ze starých kolejí jsem ale úplně nevypadla. Jen o Vánocích jsem si trochu povolila "řetěz". Stále si nosím do školy zdravé, doma vařené, obědy. Jen se cvičením to nejde tak lehce. Musím vypracovat 50 maturitních otázek, ze školy se vracím nejdříve ve tři odpoledne a to se ještě musím učit na druhý den, aby mě k té maturitě vůbec pustili. Večer jsem už tak utahaná, že na cvičení nemám ani pomyšlení. Jenže to lenošství se podepisuje na mém těle.

Předevčírem jsem se ale zastavila a zamyslela se nad sebou. Zrovna jsem na sobě měla kus černého plátna, zašpendleného tak, aby ztotožňovalo budoucí korzet mých plesových šatů. Stála jsem před zrcadlem a kupodivu jsem vypadala neuvěřitelně štíhlá (a to jsem ani neměla formující prádlo). Jenže jsem si začala říkat: ,,Vždyť tak hubená můžu být i bez šněrovacího korzetu". Navíc jsem se platonicky (prozatím) zamilovala a něco mi říká, že teď by to mohlo vyjít.

Proto jsem zrušila předešlí cyklus a založila nový. Ten, do kterého mám opět sílu bojovat za své zdraví a svou krásu. Ráno a večer se donutím alespoň do 15minutového pilates a v jídle hodlám nadále pokračovat tak jako doteď. Snad kila a centimetry půjdou opět dolů.

Brzy dám vědět, jak to jde =)