Dlouhou dobu, jsem se na Stobu neukázala. Bylo to ale jen díky maturitě, která je konečně za mnou. A to naštěstí úspěšně...i když. Státní maturita vás totiž napíná až do úplného konce. První velká životní zkouška je tedy za mnou.

Několik dalších jich na mě čeká během června, kdy se pokusím zajistit si do budoucna práci, která mě bude naplňovat. Už od základky jsem věděla, že budu studovat vysokou školu. Tak nějak se to ode mě očekávalo a stále očekává. Nevadí mi to. Přestože někdo školu nenávidí a nerad na ni vzpomíná, pro mě je to místo, kde jsem potkala ty nejlepší lidi, které jsem nejspíš potkat mohla. Samozřejmě, že ty čtyři roky byly plné stresu a frustrace, ale ty chvíle smíchu mi to naprosto vynahradily. Doufám tedy jen, že během června, na základě mých znalostí, budu přijata na můj vysnění arts management. A pak už si budu moci pořádně užívat prázdnin.

Co jsem si ale za tu dobu studií uvědomila je to, že jsem díky škole a výsledkům zapomínala na sebe a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Na břiše, stehnech a dalších částech těla se mi uložily nevzhledné polštář, které ne a ne pryč. Tomu je teď konec. Za loňské prázdniny, kdy jsem objevila Stobklub jsem se zbavila 12kg. Teď mám čtyři měsíce! Čtyří měsíce na to, abych mohla být sama sebou, na to abych si splnila sny. Tím prvním je řidičák a ten druhý je tetování. Řidičák je jakýmsi dospěláckým snem, který potřebuji. Kdežto tetování chci jen kvůli sobě a pro sebe. Už rok si chci nechat na levé předloktí vytetovat vlaštovku. Čekala jsem ale na ten pravý okamžik a ten příde v září, pokud tedy splním slib a do té doby shodím 15kg. Myslím, že s pravou motivací to půjde snadno. A proč vlaštovku? Protože podle dávné mytologie jsou to poslové jara a také jsou jakýmsi posmrtné zosobnění lidské duše. Jaro beru jako nový začátek a to zosobnění mi vždy bude připomínat jaká jsem byla a jaká už nikdy nechci být.

Tak snad se to povede!