Mé dnešní poselství světu je jasné: Jezte ananas. Je super.

A kromě toho krátká reflexe posledních dvou dnů.

Včera jsem seděla u počítače a přemýšlela, co napíšu, protože vzletný cíl, který jsem si dala jen jediný večer před tím se jaksi nepodařilo splnit. Myslela jsem na to, že tyhle moje kratičké příspěvky vážně někdo čte a komentuje, snaží se mě podpořit a poradit a já bych mu za jeho čas a dobré úmysly měla "dát něco zpět", protože člověk musí dát vždycky něco zpět. Ale já jsem včera prostě neměla co.

Takže díky vám všem, které/kteří to čtete, protože dneska jsem na vás celý den myslela a počínaje ranní rozcvičkou s Jil a konče luxusním večerním salátem (ano, s ananasem...) jsem splnila všechno, co dnes bylo v plánu. Dokonce lépe než bylo v plánu.

Abych vám něco vrátila zpátky, ráda bych se s vámi podělila o recept na jednu z mých oblíbených snídaní. Vychází z filosofie palea, která je jedním ze směrů, které mě inspirují (jsem pro, aby si každý ušil něco na míru, ale zároveň se nebráním informacím a nápadům, které už vymyslel někdo přede mnou).

Takže jednoduché, do 15 minut (pokud to namastrujete, tak do 10): vejce (já dávám obvykle 3, páč do oběda většinou nejím), banán, jahody a maliny (mražené), trochu kokosového oleje (není nutné u teflonu)

Vejce rozšlehejte, stačí vidličkou, do pánve pak dejte kousíček oleje a udělejte si omoletky tak tenké, aby vám připomínaly co nejvíc palačinky (bez oleje jsou křupavější).

Mražené ovoce rozmrazte (já ho mám nejradši horké) a namačkejte do toho banán. Pak si pěkně tlustě "namažte" ty "palačinky" a tadáá. To je vše. Můžete je mazat i medem s oříšky a posypat skořicí, nebo na to kydnout jogurt s marmeládou, fantazii se meze nekladou. Ale pamatujte - čím tenčí omoleta, tím lepší. Po dvou snídaních už přestanete řešit, že vám "chybí" mouka a mléko. Ale pozor, je to návykové...

(Jako omolety na všechny způsoby jsou k sežrání - doslova, ale to si zaslouží samostatný příspěvek.)

A ještě k tomu ananasu: Mám úchylku na sladké saláty. Prostě salát, okurka, někdy mrkev a šup do toho kousek jablka nebo hrušky. Ale ananas, vážení... Přinesla jsem si ho před třemi dny, nechala ho pěkně ze žloutnout a dneska se mi odměnil nádhernou vůní a medovou chutí. Už dlouho jsem si v kuchyni nepřišla tak sexy, jako když jsem krájela ananas, vyzkoušejte! (A přizvěte někoho, koho pohled na vás s ananasem zaručeně potěší a dejte mi vědět ;-)

A ještě jednou díky, jste super, vaše podpora pro mě hodně znamená!