Zastavení dvacáté čtvrté: Kurilské ostrovy

Dvacátý čtvrtý den jsme se setkali s prvními vážnými problémy. Kronikářka výpravy Lacie dostala angínu. Byla nucena vrátit se na Sachalin a oprášit své školní znalosti ruštiny. Dostala antibiotika na 14 dní a její kamarád Iwan zakoupil nafukovací člun, aby mohla plout s námi. Navíc se opět zhoršilo počasí, a tak nám bude její denní příspěvek k cestě velmi chybět. A jako úplný vrchol smůly Jiří K zase zničil kolo. Až doplaveme do Kanady, bude ho muset dát na nějakou důkladnější repasi.

Ze všech těchto důvodů jsme byli rádi, že jsme vůbec doplavali ke Kurilským ostrovům. Kurilské ostrovy (Kurily) je vulkanické souostroví 56 ostrovů nalézající se mezi poloostrovem Kamčatka a japonskými ostrovy. Jejich prstenec tvoří východní hranici Ochotského moře a odděluje je tak od Tichého oceánu. Pojmenování pochází z jazyka Ainu, kde kur znamená stín nebo mrak, tedy mlžné nebo stinné ostrovy.

Nejvyšším bodem souostroví je Alaid (Ojakobajama) na Atlasově ostrově poblíž Kamčatky, která má výšku 2 339 metrů. Ostrovy představují výčnělky podmořského hřbetu nad hladinou moře, který se nachází na hranici tektonických desek. Oblast je vulkanicky aktivní; ze sta známých vulkánů je 35 stále aktivních.

Ostrovy se nalézají v subarktickém pásmu, léta jsou chladná a zimy studené. Klima se mění podle zeměpisné šířky, na severu chladnější, na jihu ovlivňované monzuny mírného pásu. Díky obrovské vodní ploše po obou stranách je souostroví vystaveno divokým větrům a častým mlhám. V zimě všechny průlivy mezi ostrovy zamrzají s výjimkou De Vriesova průlivu mezi ostrovy Urup a Iturup.

Fauna je rozmanitá zejména pokud jde o ptáky (dlouhokřídlí, kachnovití, kormoránovití, buřňákovití, vrabcovití, sovy a dravci), z nichž mnozí zde tvoří rozsáhlé kolonie. Z velkých savců zde žije medvěd hnědý na ostrovech Kunašir, Iturup a Paramušin; na ostrově Šumšu byl v minulém století vyhuben. Pobřežní vody jsou bohaté na ryby a ze savců zde žijí tuleni kroužkovaní, vydry mořské, lachtani ušatí a kosatky dravé. Vody omývající Kurily jsou jedny z nejproduktivnějších oblastí světového oceánu.

Ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Etorofu, Šikotan a Habomajské ostrovy) jsou nárokovány Japonskem. V roce 1945 byly ostrovy anektovány SSSR.

Osídleny jsou značně nerovnoměrně. Je tu 19 trvalých sídel a žije zde celkem 19 395 obyvatel. Souostroví má strategický význam nejen pro svůj hospodářský potenciál (tybolov a nerostné bohatství), ale i z vojenského hlediska. Jsou na něm umístěny ruské jednotky protivzdušné obrany celostátního významu. 

Po rekordních úsecích z minulých dnů jsme ujeli jen 428,3 kilometru.