Vracím se ve vzpomínkách na začátek srpna 2016, venku je pěkně dusno a já po cestě z práce funím jak parní lokomotiva, dojít na autobusovou zastávku je docela pěkná fuška, nohy jak konve. Konečně autobus.  Uslyšela jsem uštěpačnou poznámku „ Podívej se na toho hrocha, viděl jsi něco tak obézního?“ Vymázla jsem jako cukrář.

Doma jsem stoupla na váhu 127  Kg, BMI 49,60, spadáte do pásma  morbidní obezity. Večer jsem hledala informace jak zhubnout.  Objednávám se do Světa zdraví… no po vstupní diagnostice na mně chtějí cca 7.000 Kč.  Couvám, večer si nadávám….  musím to zkusit sama. Vydržela jsem měsíc, jedla jsem 5 krát denně, chodila častěji pěšky. Váha se pohnula na 116 kg..

Září 2016 opět začínám sklouzávat do dřívějšího stereotypu. Kamarádka mi říká o STOBu (STOB znám, alee moc se mi nechtělo), zkus kurz, vybírám si SPINNING a hubnutí, vydržela jsem 3 lekce ( bylo  to vážně těžké, jezdit domu z práce každé pondělí v 22.30, ráno vstávat v 5). Mrzelo mně to, ale nechtěla jsem to vzdát...

Začínám zapisovat všechno do programu SEBEKOUČINK, více čtu etikety potravin, kupuji zdravé potraviny, přidala jsem chůzi, v listopadu se hlásím do čistě ženského fit centra s váhou 111 kg.

Nyní je únor 2017 vážím 98 kg (váha mi teď lítá nahoru a dolů, nebo stojí na místě), ale okolí mi říká, že důležité jsou i centimetry. (vidím to na oblečení, všechno mi je velké, co jsem měla upnuté mám teď volné). Z konfekční velikosti v srpnu 56/58 jsem teď na velikosti 48/50, nevím jak je to možné, ale s přehledem obuji boty velikosti 39.

Objevila jsem spoustu nových potravin, baví mně vymýšlet jídelníček na celý týden.  Jednou měsíčně si dopřeji den bez diety – jdeme na večeři, dáme si doma víno.

Chodím více pěšky, zvládám fitko 2 až 3 týdně, jednou za týden chodím na tanec … a doufám, že se váha umoudří a půjde opět vzorně dolů.

A motivují i maličkosti:

„Slečno, musíte si vzít menší velikost“ (Kde jsou ty časy, kdy jsme rovnou chodila do oddělení větších velikostí.).

„Tobě to sluší“

Ale největší motivací je svatba mojí sestry letos v létě a já si chci obléknout ty nádherné šaty ve velikosti 44, znovu si obout boty na podpatku.

A snad se mi podaří i otěhotnět.

Vím, že to ještě bude běh na dlouhou trať, ale už to mám v hlavě srovnané.

Už nikdy více nechci:

• slyšet úšklebky, posměšky,

• nosit oblečení velikosti menšího stanu
• mít zdravotní problémy spojené s obezitou

PS: Minulý týden se váha opět začala hýbat směrem dolů.

Aktualizace povelikonoční stav:  Jsem na velikosti 44, nějak se ztrácí chuť chodit každý den do fitka, tak alespon chodím okolo 8.000 kroků denně, padla na mně nějaká únava nebo co, večer po příchodu z práce jsem úplně k.o. Váha opět stojí, ale přidám jedno pozitivum, včera jsem dostala pochvalu od pana doktora na endokrinologii za zhubnutá kila.

A v pátek jsem si koupila vysněné šaty na sestřinu svatbu ( ješte jsou trochu těsné), ale do srpna budou akorát. Šaty jsem odnesla ke švadleně aby upravila prsní záševky.

Bohužel moje proměna budí i závist u některých lidí a přejí mi jojo efekt i s kily navíc.  Docela mně to i od té osoby mrzí, protože já jsem neudělala nic špatného, jenom jsem změnila své životní priority.

Naštěstí lidi ze STOBklubu jsou užasní, taková druhá rodina, která drží spolu a motivuje. Děkuji Vám moc. 

Vážení na vaze Tanita ze dne 20/7/2017, hmotnost 86,3, BMI 33,7, % vody v těle 46, viscerální tuk 8, svalová hmota 50,8, tuk v těle 38.7, obvod pasu 92,5. 

Pomalu to bude rok, a já si dala ten nejhezčí dárek k narozeninám - nový, zdravý a lehčí život.

Poprázdninový stav

Užila jsem si páradní dovolenou  ( konečně jsem si po hodně dlouhé době tu turistiku užila, každý den jsme zvládli v průměru 16 km). Bylo to fajn na 14 dní trochu popustit stravování ( i když s omezením - po pár zkušenostech se vyhýbám všemu smaženému, tučnému, smetanovým omáčkám). a otestovat bavorskou kuchyni a pivo. 

A teď váhám jestli mám zase začít zapisovat do Sebekoučinku nebo ne.