Dovolená na ostrově Lesbos skončila. Bydleli jsme v Anaxosu v severní části ostrova ve studiích. To znamená, že jsme se o stravu starali sami. To mému dietnímu režimu velmi vyhovovalo. K přípravě jídel jsme využívali místních zdrojů zejména vzhledově nehezkých, ale chutově úžasných rajčat.
 K moři jezdíme za sluncem a slanou vodou. Obojího jsme si užili dostatek, ba přímo přehršel. Jsem docela slušný plavec a tak plavání v moři je pro mně velmi blahodárné. Taky jsem cítila jak se mi den ode dne zlepšovala fyzická kondice. Stejné vzdálenosti jsem zvládala rychleji a rychleji. Tak jsem si přidávala vzdálenosti. Manžel byl ze mně na nervy, protože před každým vstupem do moře jsem na mobilu nejdříve zapojila stopky a pak zase nejdříve vypnout.
 V horkých letních večerech se nedá moc dobře spát, ale dá se chodit. Do blízkého měesta Petry je to poze 3km. Zvládli jsme to pokusně jednou a pak každý večer. Jako každé městečko, které se snaží z turistů vylákat co nejvíc penězmá ale pod ziskuchtivou slupkou svou krásu. My jsme například vytoupali do kláštera na skále asi 5krát. Poprvé jsme kostel viděli prázdný, podruhé jsme v něm zažili pravoslavné křtiny malého chlapečka, potřetí zase bohoslužbu u nás jí říkáme Porcinkule. V klášteře zpíval nejen pop, ale i ženy, kterých bylo přítomno nevíc.  Obdivovala jsem babičky s pohybovými obtížemi, které statečně vystoupaly všech 140 různě vysokých schodů.
 Nebudu víc napínat, milé moje kamarádky, myšlenky na vás mi pomáhaly odolat některým už od pohledu přeslazeným pamlskům a odměnou jemi pokles váhy.
 Budou i fotky, ale teˇnemám čas musím jít na Gorola, to je folklórní slavnost v Jblunkově, manžel bude se svou kapelou na náměsti vyhrávat a to já tam nemohu chybět.
 Ještě jednu větu. Váha osobní mi velice chyběla a to tak, že s vypětím své silné vůle jsem odolala zvážení se na váze v lékárně s tím, že se važím v jinou denní dobu a nahá. Přeci se nebudu v lékárně svlékat a dělat ostudu České rtepublice, na to máme jiné kabrňáky.