Život na zamrzlé řece

Dnes u nás začaly jarní prázdniny a já jsem dostala napotěšení dvě vnučky Zuzanku a Helenku. Dopoledne jsme vařily oběd, holkymalovaly.

Po obědě jsme se vydali s manželem vnučkami  a zetěm na cestu domů. Šli jsem po spojnici našich, obcí po zamrzlé  řece Olši ( Olze ) . Zeť je milovník a znalecpřírody. Ukázal nám v řece místa, kde hodovala vydra. Viděli jsmejejí  stopy ve sněhu. Jak šikovná musí vydrabýt, když do jedné díry v ledě skočí do vody, uloví svou kořist a ještězase najde otvor v ledu, kde může vyplout a nadechnout se. Viděli jsme imísto, kde spí.

 Skorec je drobný ptáček s dlouhým špičatým zobáčkem,pod krkem bílou má náprsenku. Žije u vody celoročně, ale v létě jeneviditelný mezi listím a travami. V zimě ho můžete krásně pozorovat.Poskakuje před otvorem  v ledu a šupa je pod vodou. Tam si klidně chodí, obrací kamínky a hledá svou potravu. Pochvíli se o kus dál vynoří, otřepe se a pak znovu a znovu. Úžasná podívaná.

 Na proudící vodě si ve dvojici pluli zamilovaně kačer akachna ( asi ví, že se blíží Valentýn ). V tom nad námi šum a pleskáníkřídel – to celá letka  kachenv přesné formaci přelétla nad našimi hlavami. To jsem pochopila od kohopobrali choreografii  pro stíhačky.

 Také jsme viděli káně těžce vzlétat, asi nesla nějakoukořist.

 Děti zrovna v té chvíli na řece nebyly, ale stopy pojejich činnosti jsme viděli několik. Krásně upravené lochy pro bruslení.Dokonce jsme viděli i dlouhou trať, možná si někdo hrál na Sáblíkovou.

 Dnes bylo odpoledne horko, jen dva stupně pod nulou. Protoprocházka po zamrzlé řece byla pohodová a poučná.

 To jsem napsala včera a dnes se mi to možná podaří vám všem předat.