To je mi objev! Jako bych slyšela z mnoha úst. Je čas vylítání motýlů - jak si možná vzpomenete, že jsem sebe i mnohé z nás utěšovala, když nám v zimě váha stála nebo hůř - couvala směrem k začátku.
 
V mém případě předpoklad vyšel. Chodím po našem malém městě, kde se všichni známe a lidi, kteří mně zdravívali mně přejdou pohledem, jako, že mně odněkud znají a pak jim to dojde, kouknou ještě jednou, já je tedy pozdravím první a hlas je upevní v poznání. Jo, je to ta tlustá Ježovička. Jé, vy jste zhubla, jak jste to udělala, držíte dietu a co nervy.... Však to znáte. Když odpovím, že to nebylo naráz, ale za rok, že hodně jím, že nemám hlad, že cvičím, že si jídlo vážím a že jsem prostě změnila životní styl. Následují dvě reakce.
1. Na to já nemám čas, chodím do práce atd......
2. Žádají mně o adresu STOBU.
Pak se s některými novými STOBAčkami potkávám a jsou i takové, které se vydaly na naši cestu.

Chvála se poslouchá velmi dobře, ale já si musím uvědomovat, že chci, aby to tak bylo stále, aproto zapisuji, vážím, cvičím a hřeším, ale zcela vyjímečně.

 Přeji všem STOB přátelům hodně chuti  a pevné vůle do nového života. Všichni se dočkáme odměny.