Dobrý den mí hubnoucí přátelé. Chci se pochlubit svým úspěchem ve vztahu ke cvičení.
Ač sportovní antitalent s bolavými koleny jsem předloni v létě udělala na přání mého muže zásadní krok a koupila si kolo.
 Mé začátky jízdy na horském kole byly nejen tragické a komické, ale i plné nervů a slz, kdy jsem myslela, že už se domů nikdy nedostanu a přímo na cestě mě trefí šlak z naprostého vyčerpání, zatímco můj muž mne vytrvale, trpělivě a s úsměvem na tváři dporovázel a dodával mi důvěru v sebe sama. A hlavně mě nepřestával chválit (což mi mimochodem strašně pomáhalo, ale to vím až dnes, tenkrát jsem si myslela, že si ze mne utahuje a také jsem se podle toho chovala, já koza).
 Loňské léto bylo už ve znamení větších a delších a samozřejmě častých výletů na kole s trasami i kolem 40 km!!!- dříve u mne něco jako sci-fi, navíc týden dovolené na kolech v KEMPU!!! (- já a kemp?- poprvé v životě!!!). Samozřejmě jsem si sahala na dno svých sil a padala vyčerpáním, ale vše nahradil vždy ten slastný pocit, že jsem to dokázala, což bych nikdy sama sobě nevěřila a zařadila jsem se mezi "aktivní" cyklisty.
 Koncem března jsem začala hubnout se STOBem a výsledky se dostavují, za 2 týdny mám dole 4 kg a světe div se, mám energie na rozdávání a doma dlouho zahálející rotoped se rozjede i 4x do týdne, takže mohu říci, že sportuji a ráda. Jen aby už vysvitlo sluníčko a bylo hezky jarně, abych mohla opět řádit na kole a sahat si "na dno".
 Jsem tomu ráda a je fakt, že se člověk může změnit a změní se i pohled na pohyb a radost ze života je tady a nic to člověka nestojí (kromě té lopoty :D ).
Přeji všem krásné jarní dny plné radosti ze sebe samých.