Děvčata moc děkuji, jsem moc ráda, že jsem tady s Vámi a určitě se podělím o zážitky.

Neboj, čeká tě kus života, kdy budeš mít čas na sebe, na rodinu, na koníčky a nebudeš nikam spěchat, vše si budeš užívat plnými doušky a jaká bude tvá náplň, to bude záležet jenom na tobě. Ráno se probudíš, pod polštářem nějaká korunka, před tebou celý den a ty si budeš je užívat. :-))) Základ je zdraví a proto péče o něj je v našem věku ta nejdůležitější - zde máš na STOBu návod. :-) Vítej do klubu "mladých holek".

Ježkovy voči!Co s tím?........Těšit se přece!:-)))
Pokud ti slouží zdraví, tak vzhůru do víru zálib, na které nebylo času :-))

Nechodit do práce - čili být v důchodu je pro mne bezvadné období. Mohu ráno vstát kdy chci a dělat celý den co chci. Jít s kamarádkami na turistiku, na výlety, někdy hlídat vnoučata /nepřeháním to/, také jezdím na univerzitu 3. věku na Filosofickou fakultu, předpoklad všech aktivit je být vitální a tedy zdravý. Proto jsem na Stobu, abych se trochu hlídala se stravou, s váhou... Když jsem byla zaměstnaná, neměla jsem čas na záliby, byla jsem unavená, štvali mne nadřízení. Na důchod jsem se těšila mnoho let. Přidali mi podle zákona 2 roky, to jsem tedy přežila a teď jsem už tedy dlouhé roky doma a je mi fajn. Mohla bych chodit někam na brigády, kdybych tedy chtěla pracovat, ale nebudu. Myslím, že se můžeš těšit a ne být smutná!

Myslím, že si to zatím vůbec neumím představit, ale věřím, že to je zásadní životní změna. Moc ti přeji, abys tou změnou mohla projít obohacená a našla radost v nové životní etapě :-) Budu ráda, když se s námi podělíš o to, co prožíváš.

omlouvám se za ty překlepy

Taky jsem měla smíšené pocity...ale dneska jsem spokojená - našla jsem si spoustu aktivit - univerzitu 3. věku, chodím cvičit, na angličtinu, s turisty na výlety a konečně mám víc času na milované ruční práce a ostatní koníčky. Objevila jsem kouzlo audioknih a skvělou společnost v knihovně... Pravda, po určité době kolegové z práce zapomenou, ale mám spoustu nových přátel. A konečně radost největší z toho, že mám víc času i na vnoučata. Život je fajn i v důchodu - jen si ho musíme zorganizovat tak, aby nuda byla cizí slovo.

Chápu tě...Já mám do důchodu ještě pár let a když o něm přemýšlím, tak mám pocity stejné. Na jednu stranu se těší,. na druhou stranu mám obavy...Ale vzhledem k tomu, ž mě moje práce čím dál víc unavuje a vyšťavuje, tak si myslím, že za těch pár let budu ráda, že už důchod přišel:-).

Ty nevíw,že ze všrch lidí mají důchodci nejmíň času?Já už jsem v důchodu pár let a ještě jsrm se nezsdtav
Ahoj,ty nevíš,že ze všech lidí mají nejmíň času důchodci?:))Já už jsem v důchodu pár let a ještě jsem se nezastavila.Opravdu se těším,až budu mít čas jen sama na sebe a svoje zájmy,zatom nestíhám..

No já se zatím na důchod těším...jako že bude dost času na koníčky, vyspím se, budu se starat o zahrádku, pořídím si veeelkého psa...podle starého výpočtu důchodových let bych šla již za 2 měsíce - to se mi tedy zdá moc brzy. Po prodloužení věku odchodu do penze mám před sebou ještě 8 let a 2 měsíce. No to mám pocit, že je zas nějak dlouho. Tak jsem zvědavá na tvé psaní, jaké to bude a jak to zvládáš. Změna je to samozřejmě obrovská.

Neboj se, důchod může být fajn :-) Já jsem z něj nejdřív taky měla divný pocit, ale teď pohoda - čas na záliby, na vnoučata, i na to hubnutí... Jen jestli můžu malou radu (možná zbytečnou): Je dobré si zavést nějaký aspoň trochu pravidelný režim, aby člověk nepovlával od jednoho k druhému a tak ten čas nakonec jen tak neproflákal, a taky si postupně zavést takový způsob soužití s partnerem (pokud je taky v důchodu), abyste si šli co nejmíň na nervy - ona je to přece jen změna, být s tím druhým vlastně skoro pořád, když jste se předtím vídali jen po práci a ve dnech volna. Ale neboj, to se všechno časem vytříbří:-)

Jak tak koukám, tak tě ten důchod nějak znejistil viď. Ber ho jako změnu v životě, která musela přijít a změn už jsi určo zažila dost. A věř, že brzo přijdeš na to, že je to změna příjemná. To ti píše jiná důchodkyně :-) :-)

Neboj až si na změnu zvykneš, bude ti dobře!