Tak už v tom lítám měsíc.Přesněji, od třicátého května jsem přemohla svou línou povahu a registrovala se na stránkách STOBu. Žádné pozvolné začátky jsem si nepřichystala, rovnou jsem nasadila maximální možnou váhu, během dvanácti týdnů tedy dvanáct kilo. Naštěstí nelpím na této číslici zcela...spokojím se i s nižším výsledkem, ale hodlám si ho vydřít. Začalo to jídelníčkem, každý večer jsem si rozepsala jídlo na následující den, poctivě. Jsem doma s malým synkem a tak mám mnohem jednodušší pozici, než kdybych chodila do práce. Plnila jsem semaforky jedna radost a to mi dodávalo odhodlání. Dneska už si nemusím plánovat jídelníček chod po chodu, jen rámcově načrtnu a pouze večeři pak mírně poupravím, tak aby hodnoty souhlasily s doporučeným množstvím. Během prvního týdne jsem zařadila občasné domácí cvičení, dnes už cvičím pravidelně, střídám kardio a posilování a nejvíc mě překvapuje, jak moc si u toho odpočinu. A proč píšu právě dnes??? Když jsem začala hubnout, chtěla jsem si dát v průběhu hubnutí nějaký dárek....a tak jsem si slíbila, že až schodím pět kilo, půjdu si zaběhat. Před půl hodinou jsem se vrátila ze svého prvního večerního běhání. Nenávidíc běh už od základky, kde 1500 metrů byl každoroční trest, jsem si obula kecky a vyběhla. Bylo to peklo, funím ještě když si na to vzpomenu, ale jsem na sebe moc hrdá.Prosím držte mi palce protože : Kdo uteče,ten vyhraje.

PS:všem přeji krásné léto, nádhernou dovolenou a spoustu lehkých dnů.