TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 13. 01. 2014

Jak si nahrát profilovou fotku?

Motylka88

Sebekoučink

Váš nezaplacený cyklus byl automaticky zrušen dne 17. 5. 2024. Pro pokračování v Sebekoučinku si založte nový cyklus.

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 1905
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 136532.25 km
Kolo: 66634.70 km
Cvičení: 5678 h 47 min

Přátelé

Stob skupiny

 

?

Jak se připojit ke skupině

Motylka88

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Zatraceně negativní blog

24. 02. 2014

NEJDE TO!!!!

NEJDE, NEJDE, NEJDE A NEJDEEEEEE!!!!

:(

po prvních úspěšných týdnech, kdy jsem ztratila nějakou tu vodu, se mi váha postupně vrací na původní hodnoty, i když jím mnohem víc pravidelně, většinou se jakžtakž vejdu do semaforků a snažím se i po celodenním sezení v práci aspoň o večerní procházku s dítětem :)

Asi mi nezbývá než se smířit s tím, že i když rozhodně nepřestávám se sebekoučem, tak prostě vždycky budu bečka. Minimálně do té doby, než se přestěhuju z vidlákova do civilizace...protože dokud jsem bydlela v Brně, tak čas, který teď prosedím v autobuse (cca 2,5 hod.denně) jsem trávila ve fitku nebo na bazéně.

Prostě vidlákov je moje smrt!!! Nenávidím to tady!!! Nemám tu známé, skoro všichni kamarádi se odstěhovali za prací/ studiem a mám to všude daleko..jediné plus je, že tu mám levný podnájem, který zvládáme platit z jednoho platu a mateřské (to pro rýpaly radící se pohnout z místa).

Bože, jak já už se těším, až se nadosmrti zadlužím a budu bydlet zpátky doma!!!!!

Hodnocení (2 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

26. 02. 2014 10:01
veselinek - přesně tak, jedu 25 km do brna 40 minut autobusem,který vymete každou s prominutím díru a pak dalších 25-30 podle provozu do Modřic :) Autem jezdit nemůžu, to bych projela půlku manželovy rodičovské :/ je to na prd... a nikdo ze známých z okolí bohužel na půl osmou do Brna nejezdí autem, abych stihla ještě přeběhnout na bus.
Už jsem zkoušela i Jízdomat, ale moc lidí to pořád ještě nevyužívá, takže nic... Všichni co znám jezdí na 6, na 7...a protože dělám ve firmě globální data, nemůžu být k dispozici jen do 3, když třeba Amerika ve 3 našeho času začíná, musíme mít s nima přesah...a práci měnit nechci, smlouva na neurčito je smlouva na neurčito - základní stavební kámen pro splnění si mého snu o bydlení :)

depka vždycky na čas přejde, utěšuju se tím, že to jednou skončí.
25. 02. 2014 14:25
Je fakt, že dojíždění je žrout času a tím asi i dobré nálady. Nedojíždí (autem) někdo z okolí tam, kam Ty? Domluvit spolujízdu by Ti mohlo získat nějaký čas... Jinak na momentální, z blogu čpící depku nápad nemám...na tohle pomáhá každému něco jiného a někdy pomůže jen čas.
25. 02. 2014 13:31
Prosím, neuraž se, proč 2,5 hod na 30 km ? Kdybys to zkrátila, myslím, že by se Ti ulevilo. Ale asi je to s přestupem a čekáním, viď ? Nejde to zkrátit........?
Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď, bo jsú mladé, hm , a hezká.
Brněnský Myšičky !!!!! Jo ! :-o))))))
25. 02. 2014 12:42
Mně váha taky stojí. A bydlím v Brně! Pravda plavu, chodím cvičit. Ale mám právě teď stres. Ale těším se na jaro, ono se to hne! Nevzdávat to!
25. 02. 2014 10:37
Moni, más depresi, to zase prejde. Nesmís být netrpelivá, ono se hubnutí kdyz vytrvás zase pohne. A zij prítomností, muzes se tesit, ze se odstehujes zpátky do Brna, ale zatím to ber tak jak to je. Uzívej si treba prírody:-)))
25. 02. 2014 08:22
Včera večer jsem si dala relax ve městě, se ségrou jsem zašla do hospůdky a přespala u ní...najednou vidím to světlo na konci tunelu jasněji...joo opravdu to má na mě blahodárné účinky :)
25. 02. 2014 08:20
Omlouvám se všem lidem z vesnice, kterým to vyhovuje. Nikoho neodsuzuju, každému vyhovuje něco jiného :)
Já bydlím ve "městě" o 6000 obyvatelích a nesnáším to tu, sice jsem tady vyrostla, ale potom 8 let v Brně udělalo své...a tím, že je to 30 km od Brna, tak si ani ten velký barák nekoupim bo jsou tu drahé jak prase...stejné ceny nemovitostí jako na okraji Brna :( takže není co řešit. Ta depka se mě drží už dlouho, muselo to ven..když se nedá nic dělat.
24. 02. 2014 20:01
no ja te uplne chapu, dojizdeni je strasna ztrata casu a hlavne otrava,taky jsem tak jezdila. ale kdyz se neda nic delat.... :)
24. 02. 2014 19:14
Motylka88:- ty máš depresí jako sviňa:-) :-) :-)

I když teď bydlíš ve ,,vidlákově,, tak tam mají určitě i veřejné osvětlení, tak se nevymlouvej na to, že přijedeš domů v 7 hod. Jdi se pořádně projít ať vyženeš všechny špatné myšlenky:-) :-) :-)

Ale nechápu co je na tom špatného bydlet na vesnici (nejsme žádní vydláci).
S takovým názorem tam ani ten rok a půl nevydržíš.
V životě by mne nikdo do města nedostal ani za zlaté prase.

24. 02. 2014 18:09
Včera jsem si konečně koupil čelovku.
A měl jsem kolegyni, která se odstěhovala z velkého města, dopřála si konečně velkej barák s obrovskou zahradou a prostorem pro zahradničení a dojíždí do práce tím způsobem, že jde každé ráno tři kilometry přes les na autobus a večer zase ty tři kilometry od konečné autobusu k baráku, přes les.
Získala kondičku, na pohled omládla. Teď se mi posmívá, že bych to nezvládl. Ale jo ! Mám v ní pozitivní příklad
24. 02. 2014 15:35
ahoj ojoj tady má někdo fááákt blbou náladu ;) nesmutni využij tu cestu v autobuse k poslouchání fajn hudby a k relaxu, vypnout je taky třeba a pro hubnutí potřeba. Bohužel mě ta váha taky stojím můj plán na tři měsíce byl -6kg a mám dole stále +-1kg .... vím co dělám blbě, ale neumím se dokopat k tomu, abychom to dělala správně :( U mě je také problém pohyb, ani né tak z důvodu časového, jakožto spíš z lenosti, tak jsem se dala aspon na výzvy a když už sedím u pc a poslouchám angličtinu tak zatínám zadek a břicho a říkám si lepší neco než-li nic. Začala jsem zase háčkova,t protože jsem zjistila, že jak to nejde ta váha, tak to je i proto, že nejsem v klidu. Musím se hodit do klidu a do pohody, pak to zase půjde. Posílám ti holka hodně síly a nebud tak ošklidvá na maminky co řeší MMB, botičky, plíny apod. ... taky mám probém si na mateřské najít "!normální" spřízněnou duši a nad vodou mě drží někdy má asi o deset let starší známá co má děti už odrostlé a tak se můžeme bavit o psech a čemkoliv jiném než plíny a hubnutí :-D A brzy bude dýl světlo a zmákneš i ten pohyb venku po práci. ;) Držím palce a s úsměvem jde vše líp :-D
24. 02. 2014 14:48
Alexa : já to beru tak, že teď opravdu nemám moc času, hodně ho strávím dojížděním. Takže až mi toto odpadne, tak budu mít víc času i prostoru pro pohyb...aspoň dřív to u mě vždycky fungovalo, pořádný zápřah párkrát do týdne...takhle marním čas v autobuse
24. 02. 2014 14:40
ja bydlim v brne, chodim s dcerkou na prochajdy, chodime na squash, cvicim doma (snazim se o to) a taky nehubnu... mam pocit, ze se nic nedeje a slunicko venku me depta, pac se musi odhodit ty zimni bundy... :) ale zase to pujde, budem tomu verit ;) krasny den ti preji.
24. 02. 2014 14:31
Nevzdám .. minimálně to jídlo si hodlám hlídat dál...
24. 02. 2014 14:30
Už tu bylo skoro všechno řečeno.Posílám ti hodně sil ať pokračuješ dál.Nevzdávej to kvůli sobě.
24. 02. 2014 14:14
Chápu, že jsi prostě potřebovala jen vypustit páru, všechen ten stres. Ani se ti nedivím. Taky mi hubnutí v 1. cyklu šlo a v tomto už jsem za polovinou a jen 0,5 kg (nahoru, dolů). U mne vím, že je to stres, který momentálně mám. Možná to máš podobně, i když z jiných příčin. Stres je sviňa :-))) Drž se, holka, věřím, že až se na to budeš cítit, určitě něco vymyslíš. A ono kolikrát, i když se nic s kilogramama neděje, v těle se děje. Aspoň se tomu pokouším věřit, když už se tak snažím :-) Ale taky mi optimizmus občas dochází.
24. 02. 2014 14:12
Hlavně vydrž, na hlad si přidej zeleninu, ale hlavně si na tom všem najdi něco pozitivního a zkus žít přítomností ... ono takové to až ... nemusí vždy fungovat, člověk se věkem mění
24. 02. 2014 13:50
Chápu tě, ale co se s tím dá dělat, dej si 1čtvereček z hořké čokolády, vychutnej a bude líp:-)
24. 02. 2014 11:58
Díky za podporu holky, když mě to tak strašně strašně štve!
24. 02. 2014 11:54
Jsi nespokojená a na hubnutí moc upnutá - zkus se radovat z toho, že dobře a zdravě jíš, že máš lepší kondici, obrň se trpělivostí a ono to přijde...stres je potvora a hubnutí blokuje!
24. 02. 2014 11:45
Ahoj, já myslím, že v tvém případě opravdu zapracoval stres. Chápu tě a tuším, co prožíváš. Podobně jsem se cítila na mateřské, když jsme se přestěhovali do manželova domu "na vidlákově"
Dnes už jsem si zvykla, děti jsou velké, kamarády a kamarádky mám ve městě i v práci, velkou oporu mám ve svém širokém příbuzenstvu. Za sportem dojíždím, doma mám rotoped, cvičím podle Leslie. Taky se tady občas cítím sama, ale už si to tak neberu. Přeji Ti, aby se váha umodřila a našla jsi další motivaci pro hubnutí.
24. 02. 2014 11:23
Mončo, nezoufej, já teď taky stojím, ačkoli mám předpisové semafory a myslím si, že i skladba jídelníčku není nejhorší, ale prostě vím, že mi chybí pohyb, u kterého bych se řádně zapotila.
Ještě chvilku vydrž, nemusíš rok a půl, tak měsíc, dva a už zase bude déle světlo, více energie a taky sluníčko a uvidíš, že půjde všechno líp. Taky chodím do práce i z práce po tmě, trávím 12 hodin sezením a nicneděláním a ačkoli si vždycky říkám, že se po práci půjdu aspoň projít, mám toho tak plný kecky, že tak akorát dojdu domů a plácnu sebou na postel. Ale hned první den volna se hecnu a mastím mezi zeleň. Mám to naopak, bydlím ve městě a vesnice mi hrozně chybí, není tu moc lidí, co by se se mnou nadšeně vrhlo do hubnutí a cvičení a běhání a nových zdravých receptů.. Alespoň se na "dálku" podporujem s mamčou. Taky vím, co zvládnou udělat nervy, někdy to není lehký, ale vždycky to nějak jde. Vždycky. :-)
24. 02. 2014 11:20
Motylka88: Ty maminky byly pouze jako možné řešení...Chtěla jsem Ti jen poradit, aby sis našla něco pozitivního a neužírala se (trochu to vypadá, že to bereš skoro jako za trest). Bydlíte za menší nájem, malá je na zdravém vzduchu atd. Možná že se Tvé tělo teď vzepřelo, když vnitřně cítíš takovou nespokojenost.
24. 02. 2014 10:52
keramika: já znám cestu ven, jen je pro mě zrovna nedosažitelná. A tak dělám co můžu, s příchodem hezkého počasí ještě víc než předtím a nefunguje to...myslím že 7 kilo na 3 měsíce by byl splnitelný cíl, soudě podle ostatních...k čemu mi je krásná příroda, když ji vidím jen potmě? Ráno když odcházím a večer když se vracím. Ve městě jsem byla spokojená - do přírody se dá vždycky zajet třeba na kole, ta mi ve městě nechybí. Město je pro mě rovno možnostem, venkov hrobem.

Já popravdě momentálně nehledám výmluvu, to bych tu nebyla...hledám důvod, proč to nefunguje, když jsem na sobě opravdu změnila hodně a pořád to asi není dost. Používám blog jako způsob to ze sebe dostat, lidem kolem sebe to říkat nechci a neumím...je to jedna velká otázka už předem zodpovězená....ale samozřejmě uvítám jakoukoliv radu...
24. 02. 2014 10:38
je to škoda že se zavíráš do sebe a nechceš ani radu, soudě po dodatku v závorce a vlastně není vznesen ani jeden dotaz....
jenže my stejně budem radit...dej si nějaký cíl..krátkodobý splnitelný aby Tě to motivovalo a pozitivně naladilo.. a pak jak už psala Jitulka, začni hledat způsoby jak to jde a né důvody jak to nejde...
Třeba v tom vidlákově máte spoustu krásné přírody, a tu doceníš až budeš ve městě a budou hlučet okolo auta....
Je to hodně práce ale HLEDEJ způsoby!!!
24. 02. 2014 10:30
1a234 to nejde... :( právě z důvodů popsaných výš jsem utekla zpátky do práce - z té samoty mi začalo hrabat, byla to volba antidepresiva/psycholog, nebo práce. Kamarádky mezi maminkama? No, radši ne...zkoušela jsem se párkrát dát do řeči s maminkama v poradně, ale přišlo mi, že jsou všechny tak o 10 let starší, (na dnešní dobu mám dítě brzy, hehe), strašně úzkostlivé a až na výjimky řeší naprosté pitomosti, počínaje odporem k očkování přes monitor dechu , plínky ve slevě, mimibazar a boty z druhé i třetí ruky po sourozencích(nesnáším tento názor) až po to, jak je jejich dítě skvělé, úžasné a lepší než všechny okolo. Už teď jsou z nich nevychovaní spratci, jen když je o víkendu potkám v parku...
Psychika se v práci zlepšila ale prostě musím vydržet, než budeme mít dva platy...pak se okamžitě stěhujem zpátky :) tady je to určitě dočasné, takže světlo na konci tunelu existuje, jen někdy nedávám ty okolnosti. Ale momentálně nemůžu mít všechno :) už jenom rok a půl!!!
24. 02. 2014 10:18
Mátam být stresy :-)))
24. 02. 2014 10:18
Máš strdsy z toho , že jsi někde, kde být nechceš,stresy z dojíždění, z práce...
Je toho moc. Co si to s manželem prohodit? Zklidníš se, budeš mít čas na procházky a ještě si užiješ potomka.Při vycházkách s dítětem si najdeš kamarádky snáz než když přijedeš domů až večer...
Držím palce!!
24. 02. 2014 10:11
Přidat lektor jde pod kolonkou přátele. Na někoho vhodného se zeptej Saši, Zuzky, Masky, Nikoly nebo to hoď jako dotaz na zeď, snad se ti ozvě někdo, kdo už to vyzkoušel. Já s tím osobní zkušenost nemám. Držím palečky! Hledej způsoby ne důvody. Pa J
24. 02. 2014 10:09
ale hlavně vydrž!!!! kup si třeba nějaký časopis, mě čas od času povzbudí tina, kde je vždycky příběh někoho, kdo zhubl, už tam bylo i několik úspěšných ze stobu, člověk má pak pocit, že to taky zvládne, ale chce to vydržet.
24. 02. 2014 10:06
jestli máš hlad, tak přidej víc zeleniny, nebo třeba jestli jíš obiloviny, tak je zapíjej apod., víc bohužel neporadím. Zkus si tu cestu autobusem trochu zpříjemnit, třeba čti něco pěkného. Anebo, vždycky jsem kroutila hlavou nad radami "cvičte, když sedíte", protože mi přišlo, že když už sedím, tak mám stejnak něco na práci, ale pro tebe by to třeba šlo (např. dej ruce mezi kolena dlaněmi k sobě a tlač rukama do kolen a koleny do rukou; nebo polož dlaně na sedadlo a trochu se vzpírej, jakoby zvedej).... nebo jestli máte v buse narváno a stojíš, tak se zkoušet co nejméně držet apod....
24. 02. 2014 10:05
Jitulka: kde ho najdu?
24. 02. 2014 10:05
martin-hh: je mi jasné, že nejsem jediný dojíždějící člověk na světě.Kolo už jsem o víkendu oprášila a zjistila, že mám fakt mizernou kondičku, zkusím na tom přes jaro a léto aspoň o víkendech zapracovat :)
co je v mých možnostech - přesuny do práce a zpět řeším ostrou chůzí s těžkým notebookem přes rameno, doma vyvádím s malou, procházky s ní jsou holt pomalejším tempem aby mi stačila..každopádně s Tvým jídelníčkem bych to asi dala taky, ale dlouhodobě bych to asi nezvládla...ale to asi málokdo...
24. 02. 2014 09:57
Je tu možnost najít si lektora, který pak bude mít přístup do tvého sebekoučinku, možná by ti mohl něco poradit nějaký nezávislý pozorovatel, který tomu trochu rozumí.
24. 02. 2014 09:57
Mnozí to máme podobně, u mne 2h v součtu ....... proto chůze a kolo, nevyžaduje to cestovat :-)
24. 02. 2014 09:53
Mamaci: na mateřské je manžel, já jsem od 6 ráno do 7 večer pryč...
muselo to ven...tak hezky jsem začala a co s tím...

a trpělivost je to, čeho se mi nedostává...ze začátku jsem měla problém sníst všechno, co po mě koučink chtěl, teď mám někdy i hlad... prostě je něco moc špatně. A dokud nepřijdu na to co, tak nevím...
24. 02. 2014 09:50
Chápu, že jsi si potřebovala ulevit na duši, ale co kdyby jsi k tomu přistoupila opačně. Buď sama iniciativní a zkus si najít spřízněnou duši, určitě tam nějaká mamina je, která bude vděčná, že budete společně třeba chodit s dětma na procházky. Nechci poučovat, ale doporučuji hledat řešení, aby ses na venkově cítila spokojenější.
24. 02. 2014 09:49
Co k tomu říct. Chce to trpělivost. Představ si, že za rok budeš mít o 10 kilo míň - to je reálné ať máš jakékoliv podmínky. A pak další rok dalších 10 kilo.
Známe z vidlákova ti nenahradíme, ale nechceš se přidat ke klokanům (jo, jo jsou to pořád želvy)?
Dobrý je blog od Saši - co dělat, když to nejde.
Ať se daří!!!

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři