Datum registrace: 25. 02. 2014
PetraPo
Sebekoučink
Váš cyklus již skončil. Pro pokračování v Sebekoučinku si založte nový cyklus.
Získané body
Počítadlo pohybu
Můj pohyb | |
---|---|
Chůze: | 0 km |
Kolo: | 0 km |
Cvičení: | 2 h 15 min |
Všichni uživatelé | |
Chůze: | 136869.76 km |
Kolo: | 66657.70 km |
Cvičení: | 5696 h 53 min |
Přátelé
Stob skupiny
PetraPo
Jak psát blog?Humorníček 2016 - leden
08. 02. 2016
Protože můj předchozí blog nehýřil optimismem stejně tak jako uplynulý rok, rozhodla jsem se, že sem budu vkládat postřehy, příběhy ze života, zkrátka to, co se přihodilo a připadalo mě to vtipný Pak třeba na konci tohoto roku zjistím, že ten rok na tom zase nebyl z hlediska humoru tak špatně A hned na úvod přikládám můj včerejší zážitek:
Boty ti to vrátily za rukavice, pravil syn
Určitě to znáte – hned jak ráno vstanete, tak je pořád něco špatně – u mě to začalo tím, že jsem si zamáčkla budík. Tudíž jsem vstala pozdě, spěchala jsem, abych stihla vlak a do toho všeho letu praskla v přesíni žárovka – takže tma byla jak v pytli (přece nebudu měnit žárovku když spěchám), rychle jsem obula kozačky a letěla na vlak. Stihla jsem ho tak tak.
No a jak tak sedím, o 2 stanice později nastoupila dokonale sladěná slečna. Sedla si naproti kolem měla a dívala se na moje boty. V tu chvíli mi ještě vůbec nic nedošlo, protože ráno je můj organismus schopen akorát základních funkcí (zvlášť když je tma) a tak vlak využívám tak trochu jako dospávací vagón
Když jsem vystupovala, dívala jsem se pod nohy, abych si nenatloukla a pak jsem všechno pochopila – na každé noze jsem měla obutou jinou kozačku Obě sice černé, ale tvarově úplně jiné. A protože nosím boty (hlavně zimní) na nízkém podpatku, tak jsem to ani necítila.
V tu chvíli jsem si vzpomněla na syna, který mi asi před 14 dny vyprávěl, že si vzal každou rukavici jinou. Moje reakce tehdy byla typická:“Jak se ti tohle prosím tě může stát, copak to nevidíš?“ Takže když jsem mu to pro změnu vyprávěla já, tak se smál až se za břicho popadal a pak řekl:“Tvoje boty ti to zkrátka vrátily za moje rukavice. Měly pocit, že spravedlnost na světě musí být!“ A pak šel a vyměnil tu žárovku v předsíni
Co si cvrlikají vrabci po ránu u krmítka
Tak jsem se dneska probudila dřív a protože pomalu sněží, šla jsem zamést schody a chodník. Pod keři seděli naskládaní vrabci, sýkory a ostatní letouni, kteří k nám zalétají celý rok a které přes zimu krmíme. No aby ne, v krmítku bylo vymeteno – takže jsem šla a pěkně vrchovatě jim nasypala.
Pak jsem si uvařila čaj s mlékem do anglické soupravy, kterou mi naježil Ježíšek, sedla jsem si ke kuchyňské lince, odkud je na krmítko pěkný výhled a pozorovala jsem ptáky, jak se k němu slétají. A napadlo mě, že by bylo zajímavý vědět, co si vlastně u toho krmítka cvrlikají
Takže to vypadá asi takhle:
Sýkora:“Bacha, už jde! Rychle pryč!“ A frnk – všichni odlétnou, zatímco já zametám chodník.
Sýkora2: „Ale vrátíme se tam, sněží mi na hlavu“. Vrabec:“Vrátíme, jen jestli nasype“. Vrabci2-…:“Nasype, vždycky nasype“. „No jen aby, teď sype ten mladej“. „Ale nasype, a přilepší“.
Frnk, protože mezitím jsem vzala krmení pro ptáky a šla jim tam nasypat a ještě jsem jim přidala slunečnici a lůj. Pak jeden z ptáků-průzkumníků přiletěl a zapískal na ostatní:“Už sem dala, už sem dala a dala hodně“. Postupně přilítala ostatní havět a znělo to takhle:“Hm a dnes i semínka“. „Hm a taky mák“ „A že hodně dala, a přilepšila“ „Víc než mladej dala“ „ A taky lůj nám dala, to asi tu dietu držet dneska nebudu“ . „A ty se tady nestrkej, ta slunečnice je moje“ „Chrťoune, já si počkám až odletíš a bude tě bolet břicho“
Tak takovéhle ptákoviny mě napadají, když je ráno klid, piju anglický čaj s mlékem a pozoruju ptáky u krmítka
Vyposlechnuto ve vlaku
V pátek jsem se docela nsmála ve vlaku a nejen já Nastoupila paní se 2 dětmi, věk tak 4-5 let, zkrátka přeškoláci. Sedli si a za chvíli holčička povídá:"Babičko, dej mi ještě ten dobrej bonbón". Babička odpověděla:"Už ne, maminka říkala, že vám jich nemám moc dávat, aby vás nebolelo bříško". A ta holčička povídá:"Ale ten bonbón je tak dobrej, že mi to za to bolení bříška stojí!". To už mi začaly cukat koutky Paní vytáhla bonbón, podala ho holčičce a zeptala se:"Péťo, chceš taky?". A chlapeček odpověděl."Ne, mě když bolí bříško, tak prdím" Koutky začaly cukat té paní a kluk se na ní podíval a povídá."Babi, nesměj se, já totiž když prdím, tak strašně smrdím. Jako chlap!" No, smáli jsme se všichni ve vagóně a chlapeček, aby tomu dodal korunu, tak řekl:"A takhle to dopadne vždycky, když řeknu vážnou věc! Ale to vůbec k smíchu není"...
A ještě jedna krutá pravda z naší rodiny
Padal sníh. Ráno jsem shrábla já, pak se mi nechtělo a tak jakmile Kuba rozlepil oči, tak mu říkám:"Kubo, vem koště a hrablo a jdi to odklidit!" A synátor se ještě rozespale povídá:"Ale mami, hrablo beru, ale koště? V tom máš lepší trénink!" Nějak mi to nedošlo a tak jsem si naběhla:"Jak to myslíš?" A on povídá."No jak, duben za dveřmi, tak už abys natrénovala, abys to nezapomněla!" Došlo mi to hned, hodila jsem po něm to koště
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
PetraPo
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?