Tak Vám nevím - jestli to byl důsledek skvěle vydařené dovolené a návratu do reality nebo bůhvíčeho, ale pokusila se mě navštívit jezinka lenora. A přišla i s kámoškou pokušitelkou. Zkrátka - celý minulý týden se mi nechtělo vůbec nic  K pohybu jsem se sice přinutila (ale opravdu s vypětím všech sil) a zůstala jsem ve svém zaběhnutém režimu, ale kdyby přede mne postavili vagón s čímkoliv nezdravým, tak ho spořádám na posezení. Od pondělí nebylo minuty, abych neměla na něco chuť - na čokoládu, dortík, vlašský salát, ovar ... zkrátka na všechno, čemu se snažím v maximální míře vyhnout. Takže to cvičení se teda minulo účinkem, protože v pondělí jsem si ten pařížský dortík dát musela a musela, v úterý jsem to prostřídala opečenou jitrnicí s chlebem, přišla středa a nevybojovala  jsem boj se Studentskou pečetí, ve čtvrtek mě potkala chuť na úplně nezdravou a mastnou gulášovku a v pátek jsem to završila pro změnu dršťkovou . Naštěstí na sobotu a neděli jsme na chalupu potraviny podobného rázu nevzali, takže jsem v tom nepokračovala. Kdyby mi nebylo tolik kolik mi je, tak mi to opravdu silně připomínalo některé dny, kdy jsem čekala syna . No, máme pondělí a jako kdyby se jezinky rozhodly, že jdou o dům dál - zatím nic . Tak jen pevně doufám, že se moje tělo uspokojilo a bude klid .