Je to už tři týdny, co se nějakým způsobem snažím se sebou něco udělat. 
Nejen zhubnout, ale i zamakat na své fyzické kondici a zdraví. 
Už v říjnu jsem začala uvažovat nad tím, jak se stravuju a věděla jsem, že je potřeba s tím něco udělat. Pak jsem se dostala k pár knížkám: Moučný mozek, Jídlo na prvním místě a podobné věci týkající se paleo stravy. 

Přes vánoční prázdniny jsem přibrala neuvěřitelných 5 kilo. A tak jsem si 4. ledna řekla: "Dost!" A začala se sebou něco dělat. 

Přestala jsem do sebe prát zbytečné sacharidy. Přestala jsem jíst lepek a cukr. Žádné chipsy večer u televize. Žádné dezertíky místo jídla. A jíst! Poctivě. Opravdové jídlo.

Poměrně dobře se mi daří. Měla jsem pár úletů, ale vlastně se za ně nestydím. Jsem člověk, ne robot, kterého na něco naprogramují a on jede podle instrukcí. 

Chodím dvakrát týdně cvičit do fitka. Doprovází mě dvě kamarádky a neskutečně mě štvou: "Proč musíme dělat tohle? A mě to nebaví..." Mohla jsem jim už dávno říct, ať se mnou nechodí, ale mě to vlastně svým způsobem motivuje, protože vidím, že narozdíl od nich cvičím poctivě, makám, nevymlouvám se a ještě jim jdu příkladem. 

Víkend jsem měla poměrně náročný. Ve čtvrtek jsem si dala trénink ve fitku, v pátek jsme jeli zalyžovat si do Olešnice a v sobotu jsme dělali elektriku u známých na domku. Ve čtvrtek jsem jídelníček ještě zvládala, ale v pátek to bylo horší. Ráno jsem posnídala půlku proteinu, k obědu jen zeleninu s trochou sýra a tradá na lyže. Byla jsem děsně utahaná, takže jsem večer zvládla nacpat do sebe jen druhou půlku proteiňáku a pár plátků šunky a sýra. 

Sobota byla možná ještě horší, protože jsem si nemohla uvařit. Známá, u které jsme makali, bohužel sice má doma knížky o paleo stravě, k obědu ale uvařila bramborový guláš. Což dohromady se snídaní o jednom vajíčku a jednom plátku čedaru nedalo zrovna slušnou výživovou hodnotu ve spojení s fyzicky náročnou prací v -5°C a já nakonec neodolala a sežrala pět sušenek s čokoládovou náplní. Místo večeře mi nakonec postačilo kakao a já se mrzutě v jedenáct večer, úplně vyčerpaná, uložila ke spánku.

Neděle začla celkem hezky, k obědu jsme si uvařili kuřecí maso s kari, pórkem, kešu, slunečnicovým semínkem a rýží. Ale odpoledne to začalo. Domácí chipsy, které si můj drahý vydupal a asi pět lžiček takové té kauflandové dvoubarevné "nutelly". Za tyto prohřešky se stydím sama před sebou, ale pokusím se je tento týden nějak dohnat a odčinit je sama pro sebe. 

Cítím se ale dobře, mám víc sebevědomí, od Nového roku asi čtyři kila dole, -5 cm v pase a -3 cm přes boky. Snad to vydržím!