Celý týden tu mám pochvaly, jak odolávám sladkému, jak přemáhám to své LÍNÉ JÁ a hýbu se. No a přijede přítel, a veškeré mé "žiju zdravě, hubnu", jde, no však vy víte kam. Já si fakt hřeju hada na prsou:-))) Omluvou mu může být jen to, že on o mé snaze neví. Není to kvůli tomu, že by mě nepodpořil nebo tak, ale je to kvůli tomu, že já mu to nechci říci, protože pokaždé, když jsem mu to řekla, tak mě ta snaha hubnout přešla. Ale z veškerých porušení nemám aspoň výčitky svědomí. ve čtvrtek jsme si udělali vycházku na kopec, tak jsem si dala do těla pořádně (jazyk vyplazený až na zem). Výhled nádherný - všude krásná "zimní" krajina. A v pátek jsem si dala svůj kilometřík, coby velryba v aqua.:-))) A krásně jsem si vyčistila hlavu a nemyslela na hříchy. Pokušitel můj jeden nezbedný, musím vymyslet nějakou aktivitu na zítřek (dneska tu není tak můžu dělat svou kalanetiku).