Snídaně je základ správného jídelníčku, a vůbec věc co nám odstartuje den.Jak dobře se člověk nasnídá, opravdu ovlivní celý zbytek dne, a to větší měrou než bychom si připouštěli. Dnes již to vím, ale nebylo tomu tak vždy.

Snídaně pro mě v minulosti bývala cosi nezáživného a téměř zbytečného, co při ranním shonu, tedy přesně v mezidobí, kdy mě nějaký hnusný řev vytrhne ze sladkého spánku, a já se musím sakra krotit abych ten zvonící krám nerozmlátil, a mezi časem kdy už musím stepovat na zastávce aby mi neujel bus, byla snídaně spíše něčím co jen zdržuje. Během pracovního dopoledne, také nebyl na jídlo čas, ale do oběda to člověk prostě předržel. To pak samozřejmě mělo za následek vlčí hlad, a při obědě v hospodě pak knedlíky málem tancovaly po stole, jak se nemohly na talíř ke guláši vejít. Jaké to má následky víme dnes všichni.

Proto s nástupem nových stravovacích návyků musel jsem nějak pořešit i snídani. Chroupat po ránu misku s nějakými lupínky, to fakt není pro mě. Nehledě na to, že si tak člověk vyčerpá téměř celodenní příděl sacharidů. Sacharidy jsou vůbec prevít. Např. jsem nechápal, tehdy ještě nepolíben stob-klubem, proč mám hodinu po jídle hlad, když jsem k talíři guláše spořádal dva velké krajíce nebo tři housky? To jsem ještě o glykemickém indexu potravin neměl ani tušení. To se ale muselo změnit.

Hodnotové tabulky, a nově pořízená kuchyňská váha, hovořily jasně. K snídani musí stačit krajíc jen jeden, a housky z bílé mouky raději vůbec ne. Tak chleba by jsme měli, ale přece ho nebudu žvýkat nasucho, a vrstvu másla jako dřív na něj také nahrnout nemůžu. Tak co s tím? A není to málo do žaludku? Potřebuju se přece něčím zaplnit, aby žaludek dal pokoj. No jasně už to mám. Zelenina. Vždyť já přece miluju rajčata. A taky něco zeleného by se dalo přikousnout. No jo, ale trocha toho tuku je člověku také potřeba, a kde vzít bílkoviny? Prostě aby snídaně byla vyvážená. Tak jsem vymýšlel a kombinoval, a počítal, a myslím že i vymyslel. Takže se s vámi podělím o svou snídani, kterou si dělám poměrně často, a ještě se mi nepřejedla.

Připravím si 50,g krajíček chleba. Vezmu 100,g rajčátko, nakrájím ho na 0,5cm plátky a na své super-nepřilnavé pánvi spolu s 2-3g oleje (pro chuť) zprudka opeču z obou stran. Rajčátko zesládne a změkne, a jde z pánve přímo na chleba, kde ho ještě trochu pomačkám aby pustilo šťávu do chleba, který tak nebude suchý. To vše přikryji 20,g plátkem šunky. Na pánvi mi zbylo ještě pár kapek oleje a zbytek šťávičky z rajčat. To by byla škoda nevyužít. Vezmu tedy vajíčko, které jsem si předem rozklepl do hrnku, osolil a opepřil a našlehal vidličkou, a šup s tím na pánev. Po chvilce je krásná amoleta s vůní rajčat na světě, přehnu ji napůl, a vida, ono to má tvar chleba. Tak šup s tím na chleba. No a ještě nějakou tečku pro vyvážení chutí by to chtělo. Tak vezmu 20,g plátek sýra, dám na omeletu, a než tu nádheru donesu na stůl, krásně se mi nataví. K tomu všemu mocně přikusuji ledový salát, toho zbodnu tak 100,g.

A voilá, vyvážená a chutná snídaně je na světě. A jak je to s hodnotami?

1409,kJ ; 22,g bílkovin ; 13,g tuků ; a 32,g sacharidů.

Prostě snídaně jako řemen.