Není to poprvé, co držím dietu. Poprvé to bylo do maturitních šatů. Zkubla jsem ze 73 na 65 kilo. I můj táta ten samý rok shodil skvělých 12 kg. Tenkrát jsem ještě nebrala prášky, tak to šlo dolů samo. Teď doufám, že na tom brzy budu podobně.

Nikdy jsem nebyla extra sportovní typ. Z hloubi duše nesnáším běhání, plavání je příliš namáhavé pro má lýtka a "moji tetanii" a kde co všechno má svoje "ale".

Ten rok jsem byla opravdu motivovaná, měla jsem vybrané krásné šaty s kamínky a byla to pro mě ohromná událost.
Jezdila jsem skoro denně na kole do školy, ze školy a hodně jsem i vychodila, protože vše mě lákalo více i bloumání sem a tam než učení se na maturitu.

Tomu všemu ale nejvíce pomohlo právě to, že jsem dělala cokoli jiného než abych se učila a tak jsem si poctivě vše váižla a počítala kalorie. Žádný den jsem nepřesáhla příjem a brzy se dostavily výsledky.
Čím větší rozdíl mezi příjmem a výdejem byl, tím víc jsem to cítila. 
Netrvalo dlouho a už jsem měla zhruba hodnoty potravin v povědomí a sama jsem si je mohla přepočítávat, tak to nebylo ani časově náročné. 
Člověk ale musí být k sobě velmi striktní a zapisovat si vše, byť jen malé sousto. 

Teď si poctivě zaznamenávám také a cítím, že by to mohlo jít jako minule. A místo maturitních by mohly motivovat třeba svatební ??? :)