Ahoj,

hlásím se potřetí. Dozvěděl jsem se, že mám jíst víc. To není vtip. :-) Přeci jen, člověk když přejde na trochu zdravější pravidelnou stravu, tak má tendenci se ochuzovat nejen o ty ne úplně zdravé laskominy. Ochuzuje se zároveň i o bílkoviny a další živiny, které jsou překvapivě také součástí všech těch baget, burgrů, smažených a obalovaných řízků, vek a knedlíků. Nestanu králíkem žívícím se jenom zeleninou, jak se mi mohlo zdát po čtrnácti dnech, ale musím dbát na vyvážený mix všech složek potravy. Úkol na třetí týden zněl proto jasně: Nejen jíst pravidelně, ale snažit se, aby všechna tři pravidelná jídla denně (snídaně, obědy a věčeře) byla vyvážená.

Všichni mí přátelé na Facebook a zároveň i spousta lidí tady na STOB klubu mi fandí. A je to skvělé. Ta podpora je skoro hmatatelná. Zároveň je i příjemný závazek to, že vás nechci zklamat. Ani nemůžu, s tolika myšlenkami vyslanými do vesmíru, je prostě nevyhnutelné, že dřív nebo později, ale spíš dřív, ze mě bude sice pořád vážený, ale už ne tolik vážící muž. Díky vám všem za to, že čtete můj blog a že jste se mnou. Pomáhá mi to.

Chci elektrokolo a budu to pořád opakovat. Opakování je sestra motivace. :-) Cítím v kostech a v tuku, že do vysněného usednutí na elektrokolo mi zbývá zhubnout nějakých cca 20 kg. Do konce roku. A to se dá zvládnout. To zvládnu!

Na závěr trocha shrnující lyriky:

Nejenom salátem živ je člověk,

přemýšlím o jídle stále nově,

košík jídlem plním pohotově,

konečně vím, kdy se má jíst oběd.

Těším se požehnanou dobu,

kdy budu dlužníkem hlavně STOBu,

šatsvo se zmenší,  zůstane obuv,

prodloužím životnost těch svých kloubů.

Bagety už mi neříkaj pane,

přesto chutě nejsou vykotlané,

jedna věc na mysli ještě tane -

příjemné je hubnutí STOBrmanem.