Vím, jak na tom je mé zdraví, a proto vím, že jsem zdravý/zdravá nebo vím, na co je důležité se v prevenci zaměřit nebo vím, co mě trápí a mohu problém řešit hned od počátku (a ve fázi léčitelné) nebo vím, léčím se, a tím mám více šancí na delší a kvalitní život. Vědět, jak je na tom mé zdraví se prostě vyplatí.

Prvním krokem tím správným směrem k „vědění“ je nezanedbávat preventivní prohlídky. Některé, a není jich málo, jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění.

Na jaké preventivní prohlídky máme nárok?

Pravidelná vyšetření se samozřejmě týkají mnoha oblastí. Na co máme v rámci svého zdravotního pojištění nárok, ukládá Vyhláška o preventivních prohlídkách.

Když mluvíme např. o rizikových faktorech srdečně-cévních onemocnění, máme např. bezplatně nárok na vyšetření cholesterolu a tuků v krvi v 18, 30, 40, 50 a 60 letech, na kontrolu glykémie (cukru v krvi) v 18 a 30 letech a od 40 let každé dva roky. To vše v rámci preventivních prohlídek. Pokud se v rámci nich zjistí problémové hodnoty, jejich kontrola jako součást léčby je daleko častější.

Z oblasti nádorových onemocnění máme v rámci tří organizovaných screeningových programů v ČR zaměřených na zhoubné nádory nárok na mamografické vyšetření 1x za dva roky ve věku od 45 let (screening nádorů prsu), na test na okultní krvácení do stolice 1x ročně od 50 do 55 let, 1x za 2 roky od věku 55 let nebo kolonoskopie 1x za 10 let (screening nádorů tlustého střeva a konečníku). V rámci screeningu nádorů děložního hrdla je to pak cytologické vyšetření 1x ročně od 15 let. To vše na akreditovaných pracovištích.

Vědět sice máme nárok, ale většinou spíše nevíme

I přes to všechno je spousta lidí, kteří důležité informace o svém zdravotním stavu neví. Např. nedávný průzkum mezi ženami ve věku 45-65 let (ve velmi rizikovém období s ohledem na srdečně-cévní onemocnění) ukázal, že překvapivě málo žen má konkrétní znalosti o svém zdravotním stavu – zatímco svůj krevní tlak zná 90 % žen, glykémii pouze 40 % a hladinu cholesterolu dokonce o něco málo více než třetina. Z těch, které tyto hodnoty znají, má přitom polovina problém s vyšší glykémií a dvě třetiny vysoký cholesterol.

Často se také obávají jiných zdravotních problémů než právě těch, které souvisí se srdcem a cévami. To se mi potvrdilo také v rámci různých edukačních projektů.

Vyšší cholesterol ani glykémie bohužel nebolí

Problém je také v tom, že vyšší hladina cholesterolu nebolí, stejně tak vyšší krevní tlak nebo vyšší hladinu cukru v krvi nemusíme dlouhou dobu vnímat, a přitom nám tiše ubližují. Od nemilého „překvapení“ v podobě infarktu nebo mrtvice nás tak mohou ochránit právě preventivní prohlídky a efektivní ovlivňování jednotlivých rizikových faktorů, pokud se u nás objeví.

Rizika není radno podceňovat a řešit bychom je měli s odborníky

Další důležitou věcí je, jak se k případným zdravotním problémům postavíme. Myslet si, že trochu vyšší glykémie, mírně zvýšený cholesterol, trochu vyšší tlak apod. nám neublíží, není tou nejlepší cestou. Rizika je potřeba nepodceňovat a řešit je s odborníky. Jsou to lékaři. A přes výživu to jsou nutriční terapeuti. To jsou také podle platné legislativy jediní odborníci, kteří mohou radit o výživě nejen lidem zdravým, ale také těm nemocným, kteří potřebují dietu (léčebnou výživu).

Myslete na své zdraví, než se někomu svěříte do rukou. Za odborníka na výživu se totiž může pasovat třeba frekventant víkendového výživového kurzu, který je propagátorem nějakého z alternativních výživových směrů a který na Vašem zdraví může napáchat více škody než užitku.

S motivací ke změně návyků, kterou také není radno podceňovat, vám můžou pomoci psychologové.

Stejně tak je důležité, odkud čerpáte případné výživové rady. Např. z výše uvedeného průzkumu víme, že většinu informací o úpravě životosprávy ženy čerpají z internetu. A tam jsou možnosti netušené… Dobré je tedy najít si prověřené zdroje. Např. Fórum zdravé výživy nebo STOB :-)