Prolog: V procesu hubnutí jsme všichni vystaveni stejné výzvě - snížit množství přijatého jídla oproti tomu, co jsme byli zvyklí.

Jak na to? Čeho méně? Co vyřadit? A je vůbec možné něco zařadit? Jaká dieta je vhodná? Zjistil jsem, že na to je mnoho různých, dokonce i naprosto opačných názorů. Jedni varují před sacharidy, druzí před tuky, jiní zase před masem další před ovesnou kaší, ... . Jiní zase to co jedni zavrhují naopak doporučují. A člověk čte a čte a jediné co z toho má je větší a větší guláš - v hlavě. Jejda, jak je to vlastně s gulášem?

Podle Jídlokoučinku náš jídelníček musí být dán energetickým rozměrem (počet kJ), poměrem bílkovin, tuků, sacharidů a zeleniny (zřejmě vlákniny) a vody. O vhodnosti nebo nevhodnosti zařazení jednotlivých potravin si rozhodujeme sami a to je ta badatelská práce při rozsvěcování našich semafórků na zeleno. A rozhodovat se nemusí být vždy úplně jednoduché. Proto bych rád něco málo dnes napsal o ředkvičce.

Ředkev setá (Raphanus sativus) pochází z Asie a v našich oblastech se pěstuje zhruba od 18. století. 

Vegetační doba (od zasetí do sklizně) je 3 - 4 týdny. Poskytuje bulvu červenovenobíle, bíle nebo žlutě zbarvenou. Ani nať však není hodná vyhození.

Bulva obsahuje na 100 g: 95,4 % vody, 0,7 % bílkovin, 0,2 % tuku, 1,7 % sacharidů, 0,9 % vlákniny to vše při 49 kJ energie. Je dobrým zdrojem draslíku, fosforu a vápníku. Z vitamínů stojí za zmínku především obsah vitamínu C (17 mg) a kyseliny listové. Ředkvička obsahuje sirné silice (ty jsou odpovědné za štiplavou chuť).

Kam s ní: Zařazením do jídelníčku snížíme jeho energetickou denzitu. Jako zelenina však obsahuje relativně málo vlákniny, pokud ji nebudeme konzumovat celou včetně nati (a já myslím, že bychom mohli nebo měli). Látky v ředkvičce obsažené podporují krvetvorbu a vyrovnávají některé chemické procesy v mozku, čímž přispívá k udržení emoční rovnováhy. Ulevují od od infekcí trávicího traktu a pozitivně ovlivňují střevní peristaltiku. Bylo dokonce vědecky prokázáno, že ředkvičky dokážou působit proti vzniku kamenů ve žlučových a močových cestách.

Ekologie produkce: Štítek energetické náročnosti výroby A - E. Lze ji pěstovat na vlasní zahrádce (A - vlastní produkt), koupit od sousedů (B - místní produkt), na trhu (C - regionální produkt), v supermarketu (D - vyrobeno v ČR) nebo (E - vyrobeno v EU).

Ředkvička se hodí ke konzumaci v syrovém stavu, jako příloha (chuťově famozní kombinace "chleba s máslem a ředkvičkama"), do zeleninových salátů nebo v kombinaci s jinou zeleninou do vaječné omelety. Tepelná úprava zásadní nadhodnotu nepřináší. 

Ředkvička v jarním a podzimním období (rostlina krátkého dne) rozhodně patří na náš stůl a do našich zahrádek.