11.4.2016

Duben v plném proudu. Dneska ráno jsem šla darovat krev, chodím cca od 18 let. A v pracovním ovzudší se v pátek nedalo dýchat, tak jsem si vcelku s chutí prodloužila víkend. Ale není to zas až takový lehárko, ráno brzo vstávačka a dnes se jim povedla svolávací akce, takže nás tam bylo opravdu hodně, ale vcelku rychle to úbýhalo, vzala jsem si s sebou snídani a knihu a bylo mi fajn.

no a při čtení mě na stole zaujal letáček:

Informace uvnitř klasika: komprese a 6 x lepší spalování tuku. Nechápejte mě špatně, ale vážně jsem se tam nad tím málem rozesmála. Ale tak nějak už jsem přestala věřit na zázraky i když v lese vždycky jednorožce vyhlížím, tak na tyhle blbosti vážně nevěřím :-))

Podruhé mě rozesmálo, že v knize o výživovém poradenství uváděli, že CLA nemá absoltuně žádný vliv na spalování tuku (kdysi jsem ho poměrně často užívala)

V dnešní době je to skutečně složité vyznat se ve změti doplňků, suplementů a výživových směrů. Na některé případy je i zdravý rozum krátký.Když se člověk z různých odborných zdrojů dozvídá o tom, jak cukrová lobby ničí naše životy, jak potraviny ztrácí svou výživovou hodnotu. Celkově je situace ve světě dost vyhrocená. Tak neví jestli si dřív koupit multivitamin, BCAA nebo revolver... A proto se snažím žit pro to co je teď ne pro to co bylo. I když spoustu věcí si v  sobě člověk nese životem dlouho. Ale je důležité radovat se z maličkostí

Jarní poezie

Trocha jara i u nás doma

No a poslední prozatím dnešní smích u mě vyvolal stav v mé lednici, kterou mám jen sama pro sebe. No posuďte sami, můůže takhle žrát člověk co hubne ??? :DD

Krásné dubnové dny ...

Jistá lidová pranostika tvrdí, ještě tam budem... No nevím, na procházce potákávám spoustu lidí v kraťasech a tričku. Asi už jsem věkově buď vyzrálejší nebo nevím, ale pocitově mi teda počasí na trička nepřijde. Doufám, že moje klouby a ledviny to do budoucna ocení :DD

Duben začal a žádná zásadní změna, krom neustále se zvyšujícího tlaku, stresu a odporu k práci se neudála. Včera byla sobota, krásný den a kromě dvou procházek s čubinkou a nočního nájezdu na šatník jsem celý den spala. Vstávání ve 4 ráno, 3x týdeně silový trénink a nespočet dalších aktivit ( denní procházky, squash, plavání) moje tělo naprosto dostává. Asi i proto se teď dost peru s váhou. Zimní kolaps jsem už dotáhla, ale pořád tančím čtverylku s kámoškou 70, mám problém se teď dostatečně najíst, hlavně o víkendech nezvládám režim natolik abych do sebe všechno nasoukala a ta potvůrka tam na mě stále juká. Snažím se to brát víc v klidu a odpočívat, ale moc se mi to nedaří. Stres odbourám jedině pohybem, zkoušela jsem jógu, ale bylo to pro mě ještě horší.. Tak uvidím, snažím se vydržet a ne zalézt do postele s kýblem zmrzliny ( obrazně řečeno). Paradoxem je, že v těchto složitých obdobích mi vždy pomáhalo na psychiku vypustit režim a holdovat jídlu. Jenže to nejde do nekonečna... Snažím se sama sebe přesvědčit, že mě vlastní tělo zkouší, jelikož ví jak jednoduše sklouznu ke starým návykům a dost možná, je to i takový trest za poslední zimní kolaps.

Uvidíme co se z toho vyvine, teď je neděle poledne, jdu setřít v bytě a společnou chodbu a vezmu kolo a zajedu do zahradnictví pro bylinky, spojím to s projíždkou, tak se těším, že si užiju svého nového kola.

Krásné dubnové dny