Na stobu jsem už nějaký měsíc a úspěchy mám vlastně také, tak nač si vlastně stěžuju?
Nějak se po těch Vánocích nemůžu donutit vrátit k režimu. Nechce se mi zapisovat, nechodím cvičit, doma také necvičím, večer se přejídám a tak bych mohla pokračovat, až bych unavila svou únavou i skalní příznivce stobu. A to bych opravdu nerada.
Mám před sebou náročný půlrok, kdy mě čekají závěrečné zkoušky, ukončení a prezentace projektu v práci a další. Čím víc toho mám, tím víc propadám panice, místo abych se, jako mnnozí v vás, hezky přestala litovat a začala dělat. Potřebuji zhubnout už jen několik kilogramů, ale jsem nervní i z toho, jak mě moje milované věci, které jsem si před nedávnem zakoupila, škrtí, tlačí. To mi samozřejmě na klidu také nepřidává, naopak mě to ještě přidává. Jak z toho ven? Jak dál?
Zatímco mnozí z Vás již hrdě hlásí povánoční úbytky, já potupně hlásím další 1,5kg navíc.