21.1.

Změny, změny, změny :)

Po přečtení zkušeností a rad ohledně sebekoučinku jsem ukončila hubnoucí cyklus a najela na nový. Přibylo mi díky tomu 800KJ na den a hlad je pryč :) Díky tomu se mi i daří lépe sestavovat jídelníček.

Na výčitky svědomí z minulého týdne (firemní akce, neodolatelné špagety) už padl prach. Ale přišla jsem na další ze svých zlozvyků. Zbytečně velké porce. Tedy spíše opakované porce. Uvařila jsem jídlo, nandala jsem si já, nandal si manžel a v hrnci zbyla neplnohodnotná porce. Přece to nevyhodím ne? A dojedla jsem ji.

Teď je mým nejlepším kámošem v kuchyni váha :) Sestavím si jídelníček a vážím suroviny než je šoupnu do hrnce, přidám množství pro manžela a žádné zbytky najednou nejsou.

A jak jsem psala - příklady táhnou, už vařím do práce obědy i pro muže. Občas jedu simultánně na dvou plotnách, protože by si dal radši méně zdravou variantu. Ale pro mne je úspěch už to, že obědvá :)

Hrncům, pánvím a kuchyňským vahám zdar :D

12.1.

Mám za sebou skoro týden snažení. Jeden den jsem fakt hřešila - měli jsme v rodině oslavu třicetin. Jídlo "v poho", ale to pití bylo přes čáru. Tak uvidíme co na to zítra želva :)

Byť dodržuju většinu zásad, mívám hlad. Chodím poměrně pozdě spát a večer mne honí mlsná, pak přejde do hladu, snažím se to upít čajem. Dává mi to jediný signál: "Holka, ty ses teda pěkně zhýčkala!". A najednou mi ty kila nahoře přijdou naprosto logická.

Včera jsem k večeři smažila manželovi řízek. A myšlenky lítaly.

"Hmmm, to je vůně. Ale měl by taky jíst zdravěji, neměla bych ho v tom podporovat. No, ale když on to tak miluje a tolik pracuje. Fajn, ale chceš aby byl zdravý. To jo, ale mám sotva co dělat sama se sebou, natož někoho přesvědčovat. Však ony příklady táhnou. Ježiš, ten řízek vypadá tak dobře. Ne, ne, ne, ani kousíček, máš svoje! No, jo no, mám. Mám to vůbec zapotřebí? Kilo za týden jako nic moc úbytek, to by chtělo něco raketovýho, takhle se to potáhne jak smrad...."

A než jsem dosmažila došly mi jednoduché počty. Kilo za týden jsou 4 kila měsíčně. No žádnej zázrak. Ale v únoru jsem ještě v kabátu a punčochách. V únoru další 4 kila, to je 8 dohromady. Pak březen v jarním plášti... A až ho na apríla vyrazím ve svetříku, budu o 12 kilo lehčí! No to by bylo, aby si toho někdo nevšiml.

Ano, jsem marnivá ženská, komplimenty mne hřejou. Takže už teď se těším na kafe s kamarádkou, která žije v zahraničí a chystá se za mnou v dubnu :)

Nakonec na přání a sobě jako motivaci dávám svatební foto :)