Pro mě je hlavní si uvědomit proč chci zchudnout, že to dělám hlavně pro sebe, pro svůj zdravotní stav. Každý víme, co hrozí obézním lidem, cukrovka, cévní problény, infarkt, mrtvice.... Já takhle skončit nechci. Rodově mám špatná kolena a pokud budu nosit "pytel cementu s sebou" navíc tak jsem na 100% jistá, že v 50ti letech budu muset jít na operaci kolen, jako moje máma, její sestra i bratr. ...Tohle mi za to stojí se vzdát se nezdravého jídla, nevzdávám se však toho, co mám ráda, ale prostě si dám takovou porci, aby byly semaforky zelené :o).

Mně pomáhá pověsit si oblečení, do kterého bych se chtěla dostat, na viditelné místo. A pak taky fotky z "velrybích" dob :-)

Zkus jenom jeden prasečí den a to pořádně a pak se zase UHODNI

Těšit se na hezké oblečení.Letní mám menší proti zimnímu a musím se snažit.

Taky to mám podobné.. Jeden den mám úplně jasno, co a jak, a za týden si říkám - proč, jak, vždyť je to stejně marný.. Což o to, sportuju každý den, ale to jídlo, to je konec.. V mém případě prostě doufám, že tohle období v nejbližší době prostě "přerazím", je jaro, musí to jít, ne? :-)

Měla jsem dlouhou dobu podobný problém jako ty. Mně pomohlo toto:
neodpírám si žádné jídlo, které mám ráda, včetně sladkého pečiva, na kterém jsem vždy "ujížděla", ale u ne úplně zdravých jídel důsledně hlídám množství. To je jedna změna a druhá je : pokud se neudržím a něčeho se přejím, nepokračuji celý den, ale ani si nezmenšuji porce u ostatních jídel, prostě, stalo se a jedu dál. Touto bezbolestnou metodou jsem od ledna zhubla 5 kg.

já trošku rozeberu slovo prasečím, co to znamená? pokud si dám ráno něco sladkého, tak pak jde jet dál, pokud to je něco navíc ke svačině, jde doladit oběd, pokud si dám větší mlsotku k odpolední kávě, dám si zeleninovou večeři....nejhorší je špatně začít ráno a držet se toho celý den...ale to je totální neukázněnost, slovo prasečím se mi nelíbí a slovo totální neukázněnost nechci u sebe slyšet :))) a pak je třeba si naplánovat i víkendy.. i práci i zábavu i jídlo...

s tím oblečením to je dobré :-)) zkusím to

Já jsem na tom taky tak !!! Celý týden jsem v pohodě a mám poctivý režim a přijde pátek a já jsem mimo !!! :-( Raději se k lednici ani nepřibližuji a jdu co nejdál !!! Ven na zahradu,skalku se psem.Prostě zaměstnám ruce a tělo,abych na to nemyslela.A pokud je to večer, tak jdu raději brzy spát :-D :-D

Za sebe mohu říci, že mě tady drží tak výborná parta. A pak jsem udělal rozhodnutí ve své hlavě. Také mě honí mlsná takže mandle nebo sýr. Pouštím si svého Vivaldiho, čtu vaše příspěvky a je mě fajn.

Já potřebuju vždy hrozně dlouhou dobu na to, abych se přesvědčila, že mám hubnout.Takže pokud nejsi100%naladěna na hubnutí, netrap se hubnutím a „prasením".Až hlava zavelí, hubnutí se rozběhne.

Holky, mě funguje nejlépe připravit si jídlo opravdu na celý den. A uplně nejlépe to, co další den už není dobré, vždycky, když mi honí mlsná, tak si říkám, jak jsem se s tím chystala a včil to akorát vyhodím..
A když už, tak prasit jen z lehka, největší prasárna je právě ta myšlenka, že když už jsem to pohnojila, tak na to kašlu celý den, páč z toho je další den a další a tisíc výčitek.....
Nejvíc mě motivuje myšlenka, že mi zas bude lépe, páč mi to zdravé žraní ohromně svědčí. A když je uplně nejhůř, kousnu se a jdu si zaběhat. :-)

Asi ti to takto nefunguje. Zkus něco změnit. Udělej nějakou malou, ale trvalou změnu. Např. moje změna je, že nepiju sladké nápoje. Ale je to změna na stálo. Když si zvykneš přidej další změnu. Držím palce.

Souhlas s předchozími - je to v hlavě. Zkus se zabývat něčím jiným než hubnutím a jen si hlídej, abys nepřibírala. A až si to hlava srovná, ono to pak půjde :-)

Já se potřebuju na něco těšit a pak to jde tak nějak úplně samo. Miluju výlety a cestování a každý měsíc mám něco naplánováno. Teď se nejvíc těším až pojedeme v červenci do Provance na levandulový výlet a tam prostě musím vypadat úžasně :-) Když mám nutkání něco si dát navíc, tak se jdu povrtat do skříně a zkouším si oblečení. To funguje na 100% :-)

udržovák zkusím i když já jsem snad na udržováku stabilně

Poradím, co funguje v této situaci na mě. Prostě si změň hubnutí na udržování a zační se soustředit na něco jiného. Třeba na více pohybu, na množství snědené zeleniny apod. Hlava si odpočine a třeba potom "to" naskočí. Jak píše Líba,pokud na hubnutí nemáš zrovna ten pravý čas, je to zbytečné trápení:-)! Užívej si jara a sluníčka!!!

Hlásím se do klubu bloudících :-))

Motivace přijde sama, až nastane pro ni pravý čas. Když motivace chybí, nehubni, ale aspoň udržuj. Lítání váhy nahoru a dolů tělu moc neprospívá.

Jsem na tom podobně, ale díky tomu, že se ty tři týdny hlídám - a pomalu hubnu, a pak po pár dnech půlku zhubnutého přiberu zpátky , tak to ve výsledku dává pořád úbytek i když pomalý..........

Tak tohle je přesně o mně: dva až tři týdny , pak konec, jídlo halabala, ubývá pohybu, zatímco kil pomalu přibývá, takže znovu dva až tři týdny a dvě kila dolů a takhle se v tom plácám od minulého léta, kdy jsem vydržela poctivě zapisovat jídlo i pohyb asi 2 měsíce a zhubla 6 kilo. Naštěstí jsem je nenabrala všechny zpátky,díky tomu, že aspoň ty dva tři týdny vždycky po nabrání kila nebo dvou zas vydržím, ale už z toho začínám mít pořádné deprese, že jsem tak neschopná si tuhle část života nějak vhodně uspořádat. Motivaci bych přitom měla mít silnou (menší bolesti kloubů), ale ani ten doktor se mnou nehne :-( Jsem prostě vůl :-(

Ahoj, u mě také bludný kruh. Minulí rok v říjnu jsem byla na gynekologické operaci a dala dolů 4 kg. Měla jsem chut a motivaci hubnout dál ale nějak se to zvrtlo a 2 kg jsou zpátky a nejde mě se donutit a dodržovat semaforky. 2 dny se držím a pak to zase zkazím. Eva.

Jeje, když už vydržíš 2-3 týdny, tak proč si to kazit ? Zkus si i na víkend jídlo připravit předem a držet se ho..
mě nakopnula situace v práci, prostě jsem potřeboval odreagování, no a jak začla kila klesat a kondice stoupat, tak to motivaci jen zvýšilo, a teď nemám potřebu se cpát.. jde to nějak samo.

přidávám se do party bloudících... duben se mi vůbec nedaří, navíc je jaro, nejlepší doba na hubnutí, má to jít skoro samo ne? no, mně to nejde vůbec. Neprospěl by ti udržovák? Já o něm po 8 měsících hubnutí začínám uvažovat.

Mám to teď úplně stejně, asi nejsme v tom správném psychickém rozpoložení. Pořád čekám, kdy přijde ta správná motivace, ale nic. Je to nějak silnější než já.