Ráno jsem se těšila jak si zapíšu samé hezké věci do kolonky snídaně. Odsypala  jsem si do misky Mysli ( odvážím na váze 30g  :-)  )  zamíchala s jogurtem - a mladšímu synovi udělala u stolu přednášku na téma " snídaňové cereálie"  jeho Cini minies ( absolutně nezdravé ) a moje nepražené suché Mysli , které chutná ( po týdnu s Marčingovou bych snědla s chutí cokoli) a je zdravé a dietní !!! Pak  jsem své přednáškou  znechucené děcko odvezla do školy a po cestě zpět zajela do pekárny pro snídani pro druhého syna, který doma leží nemocný. V pekárně jsem si koupila 4 grahamy pro sebe ( kdyby jako byl hlad) vánočku pro zbytek rodiny. 

Ta vánočka mě nakonec ukecala - abych si ji kousek ukrojila. Tak jsem si ukrojila dva plátky , zvážila  s nelibostí zapsala do jídeláku , připsala černý čaj a hledala v seznamu ovocný sirup ( který prostě musím ráno v čaji mít ..) Našla jsem odvážila si 10g zapsala - zděsila jsem se sacharidového semaforu , který blikal , že tudy teda cesta nevede a odvážila jsem si jen 5 g - zapsala a vypila .   Nachystala jsem si svačinku - hroznové víno ( nejdříve prověřila na semaforu , jestli mi ještě nějaké sachry projdou ) . Obědvala jsem drůbež vývar, kuřecí steak a uvařené brambory. Měla jsem velké oči - tak jsem si odvážila 300 g . Zapsala a zkontrolovala - oběd prošel . Semafor zelenina - červený. Nakrájela jsem si teda na talíř 250 g rajčat a paprik. Snědla jsem zeleninu, maso  a jen polovinu odvážených brambor. Tak ještě není ani odpoledne a já už mám sachry splněné ....hm. Tohle by mě nenapadlo. Myslela jsem si, že už se hlídám a jím správně . Zelenina nic moc, pitný režim žalostný.  Nebudu tlačit na pilu hned druhý den- už vím, že ze 3 šlehačkových pohárů na salátovou okurku se nepřachází lehce a hlavně bych za 5 dní skončila před ledničkou a začínala " od zítřka" . Ne, ne , ne. Každý den, malý krůček po krůčku ... První týden se zaměřím na zeleninu a vodu . Založila jsem si deníček. Budu si všechno psát. Abych měla co analyzovat a porovnávat změny - v jídelníčku, ale především ve své hlavě. Když jsem večer četla komentáře pod svým deníčkem -  nevěřila jsem svým očím. Tolik hodných lidiček pohromadě - to je nádhera.