Jak si tak pročítám blogy, vyjádření některých z Vám, pokusím se nastínit moji cestu sem. Myslím, že podobnou absolvovalo v přibližné podobě mnoho z nás . Znáte to, do 4Oti let to vše vypadalo OK. Lehce jsem sportovala a brala vše tak, jak to přišlo. Váha jak na houpačce. Jednou 5 kg nahoru, potom dolu. Nic zvláštního. nijak to člověk neřeší. Zima prostě nabírá, léto schazuje. Sundat 3 kg během pár dní žádný problém. Ale pak to přišlo. Méně pohybu, člověk jako by zpohodlněl, nebo nebylo proč ? Život položený do nějaké rovné čáry ? Nevím, ale ta pohodlnost asi převládla. No a dá se říci, že křivka stoupající hmotnosti začala nabírat na obrátkách. Napřed šaty škrtí, potom člověk zjistí, že se už necítí v ničem. Ale co s tím? Nechtělo se mi do vyváženého jídelníčku. Asi zase pohodlnost. Ale lákala mě vidina rychlého zhubnutí, tak jak na nás útočí různé lákavé reklamy a doporučení. A tak jsem toho využila. Zašla jsem k paní doktorce a ta mě vcelku bez problémů napsala jistý lék ( podotýkám, že již dva roky se do ČR nedováží). Holky, něco super. Bez vedlejších účinků ( pouze trochu sucho v ústech), bez hladu ( spíše chuti k jídlu), bez pohybu bylo za 7 měsíců dole 15 kg. Úžasné. Chytila mě nákupní horečka, obchody s oděvy byly moje. Jak jsem dříve nerada zkoušela věci, tak teď jsem si to vyloženě užívala. 3 velikosti dole. Tak jsem změnila šatník, co šlo zabrat, bylo zabráno. Omládla jsem( alespoň to všichni tvrdili), měla báječnou náladu, byla plná energie. Přestala jsem brát ty prášky a byla plna optimismu. Samozřejmě bez úpravy stravy a pohybu.Tak to šlo asi 2 měsíce. Zapomněla jsem ale na jednu zásadní věc. Opravdu na tu zásadní, která ze začátku celkem nenápadně, později již celkem otevřeně, mě doběhla. A tou věcí byl známý jo-jo efekt. Takže jak jsen slavně začala, tak jsem neslavně skončila. To co jsem dostala během 7 měsíců dolů , za chvíli bylo nazpět. Doslova a do písmene. Prostě jsem mohla jednoho dne konstatovat, že jsem opět na svém. Velmi "dobrá" zkušenost. Tak jsem neslavně skončila s pokusy hubnout tzv. "zázračně". Stálo mě to dost financí a to rozčarování také stálo za to. Ale člověk je vcelku nepoučitelný ( alespoň já). Tak jsem si dala nějaký čas pokoj, zkoušela jsem také další krátkodobé úpravy, četla všechny možné návody, ale nakonec jsem uznala, že opravdu je to v něčem jiném. Tak jsem tady, mezi vámi. Mám týden za sebou a snažím se dodržovat stobácká pravidla. Daří se mi tak nějak - jednou nahoře, jednou dole- ale mám tu podporu všech zůčastněných. Ani o tom nevíte, ale jsem tu ráda. Takže doufám, že jsem zmoudřela a tato moje cesta bude úspěšná.

Dana