Jak zvládat vnější podněty, které  provokují k jídlu navíc

V předvánočním období jsme atakováni vnějším prostředím k nadměrné konzumaci jídla.

Mnoho studií dokazuje, že  nejefektivnější pro řešení problému obezity je společenská intervence, která by měla cílenými aktivitami podporovat pozitivní vliv prostředí  na zdravý životní styl lidí. Působit by měla od vlivu na těhotné ženy  přes působení na citlivá věková období  (např. předškolní věk, dospívající) k potravinářskému průmyslu (označování potravin, výroba  a reklama na potraviny s lepším nutričním složením),   k vytváření zdravého prostředí v rodinách, ve školách, na pracovištích, v sociálních službách apod. V nejbližší době  nelze asi doufat, že se zdaří prostředí diametrálně změnit tak, aby vás podněcovalo  k zdravějšímu životnímu stylu, zejména k  vhodným jídelním a pohybovým návykům. Je tedy třeba působit na lidi, aby tomuto nátlaku vnějšího obezitogenního prostředí nepodléhali.

Jak nás prostředí „šťouchá“ k nevhodnému chování – příklady z praxe

Teorie „šťouchu - nudge“, která spojuje znalosti z oblasti ekonomie a psychologie, se zabývá právě tím, jak mocné je prostředí  v ovlivňování rozhodování  a chování lidí. A navíc si toho nemusí být ani vědomi.

Člověk přestává být rozhodujícím činitelem ve volbě potravy, nereaguje na signály svého těla, ale podléhá automaticky bohaté nabídce snadno dostupných zlevněných potravin ve velkém balení.

  Spotřeba popcornu v závislosti na nabídce prostředí

  Když jsme šli před pětadvaceti lety do kina, vzali jsme si s sebou možná nějaký bonbon, ale jinak nic. S rozvojem multikin nás vnější prostředí svými nabídkami a reklamami pobídlo k tomu, že si automaticky kupujeme cocacolu a stále větší a větší kelímky s popcornem a dalšími produkty nevýhodného nutričního složení.

S příchodem lockdownu se spotřeba popcornu ostře snížila, s otevřením kin se však zase zvyšuje. A lidé si navíc ani neuvědomují rafinovanost obchodníků. Popcorn má vysoký glykemický index, který může u citlivějších jedinců rozhoupat hladinu cukru v krvi, a zhruba po dvou a půl hodinách začne být člověk nervózní, podrážděný, potřebuje něco sníst. Když vyjde z kina, jsou zde účelově umístěny fast foody typu Mc Donald, které navíc podněcují k jídlu designem s osvědčenými barvami,  hračkami pro děti  a  pod.

Způsob stravování „all you can eat“ nebo forma „all inclusive“ na dovolených nás provokuje k přejídání.  

Lidé si při nákupu neuvědomují rafinované taktiky obchodníků (slevy na velká balení, sladkosti ve výši očí, příjemná hudba, vůně, umístění potravin apod.) a kupují některé potraviny zbytečně jen pod vlivem toho vnějšího tlaku.

A  věříme, že čtenáři STOBklubu  se nenechají ošálit fíglemi obchodníků a jsou si sami sobě při nákupu potravin pány.

Jaké vnější   štouchání  k nákupu nutričně nevýhodných potravin či jiného nevhodného chování jste v tomto předvánočním období odhalili? Napište – když si ho uvědomíme, spíše mu odoláme.