Třetí lednový týden nám přináší téma pravidelné jedení.

Já zavzpomínám na své lektorské začátky.

Kurz navštěvovala paní, jejíž první jídlo bývalo až odpoledne po příchodu z práce!! Odpolední svačina plynule přecházela ve večeři a poté přišla i ona chvilka, ve které si rádi dáváme to, co víme, že bychom moc neměli...:-). Sladkosti a slanosti u TV.

Doporučila jsem ji jíst 5x denně. Musela tedy 3 porce jídla přidat.

„Já to prostě nedávám, já nevím, co mám jíst. Nikdy jsem nebyla zvyklá si jídlo tak často chystat, tolik nad ním přemýšlet a věnovat mu spoustu času. Mě to fakt obtěžuje a jsem z toho už zoufalá!“

Tenkrát jsem opravdu pochopila, že každý jsme jiný a i počet porcí musí respektovat nejen naše fyzické potřeby, ale i ty psychické.

Častěji se ale setkávám s opačnými přístupem a tím je neustále pojídání. Není nenormální, že v jídelníčcích napočítám i 11 porcí a porciček za den.

Stále častěji vídám téměř perfektní jídelníčky. Bohužel ale se mezi těmi optimálními porcemi nacházejí kalorické „prkotiny“ typu čokoládka, sušenka, bonbón, hrst oříšků, kousnutí do klobásky, latéčko nebo smoothíčko apod.

Tohle si pak jen neradi příznáváme a možná ani neuvědomujeme.

Půl hodinku po snídani či obědě si dáme kousek „něčeho“ na spravení chuti. Za hodinku zas a zas a energetický příjem narůstá, hubnutí nefunguje a my se divíme proč? Vždyť jídelníček je tak perfektně sestaven...

Tyto drobnůstky (byť i zdravé) jsou velmi zrádné. V žaludku je to takové nic, ale energeticky....však vy víte! Přitom v těchto případech většinou nejde o fyziologický hlad, ale o hlad emoční.

Pokud máte problém s emočním jedením, doporučuji e-book Ivy Málkové Aby jídlo bylo vaší radostí, a ne starostí. V e-booku najdete spoustu užitečných technik, jak se emočnímu jedení odnaučit.  

Setkala jsem se i s případy, kdy dámy jedly a jedly klidně i 10x denně. Jejich porce ale byly ½ jablíčka, 3 sušené švestky, 1ks knackebroatu, 1 vejce s paprikou apod. Čili energetický příjem naprosto nedostačující a hlad je nutil jíst co hodinu. Na druhou stranu měly takové obavy z přibírání, že si nedovolily větší porce.

„Ach jo“, říkám si občas. „Kam až jsme ten přirozený a příjemný proces jedení vlastně dotáhli?

Čili, vemte rozum do hrsti a vyhýbejte se všem extrémům! Počet porcí přizpůsobte svým fyzickým i psychickým potřebám.

Ale nezapomínejte, určitý režim je nutné dodržovat!

• Chybou bývá rozházený stravovací harmonogram

Jednou je to snídaně v šest, jindy v osm, o víkendu v deset. Jednou jdu na oběd ve dvanáct, jindy mám bagetu ve tři odpoledne atd.

Doporučuji zavést nejen pravidelnost v počtu porcí, ale i pravidelnost časovou.

Neznamená to, že musíte každý den strikntě obědvat ve 12 hodin, ale přibližný čas dodržujte. Pravidelnost dělá našemu tělu dobře. Tělo se dokáže předem „vyladit“ a začne produkovat trávící enzymy a šťávy. Je to pro naše zažívání i tělo zdravější než neustálá improvizace v chaotickém režimu.

Moc hezky to popsala jedna z klientek:

„Nevěřila bych, jak moc může pravidelné stravování pozitivně ovlivnit celý den a dát mu řád. Začala jsem si den plánovat tak, abych v něm měla pauzy na jídlo. Zjistila jsem, že jsem mnohem lépe organizovaná a udělám i více práce.“

• Chybou bývá i různá energetická hodnota jednotlivých jídel

Např. jednou posnídáte jogurt a ovoce (cca 600 kJ), jindy je to hemenex, dva krajíce chleba a sklenice džusu (cca 3000 kJ).

Energetické i výživové hodnoty jednotlivých denních jídel by měly být přibližně stejné.

Pakliže tomu takto není, odkláníme se od pravidlenosti (protože po jogurtu s ovocem mám dříve hlad než po hemenexu) a celý stravovací režim opět směřuje k chaosu.

V pracovním shonu máme také tendence jíst spíše méně, protože si pocity hladu neuvědomujeme. Ale večer, kdy přichází klid, přichází i velký hlad a chutě a energetický příjem narůstá.

Večerní jídlo by mělo tvoři max. 1/3 denního energetickéh příjmu. Já se ale setkávám s příjmem 50 až 90 % z celodenního energetického příjmu.

S oblibou radím: „Dietu držíme hlavně večer“. Slovo dieta zde používám s nadsázkou a vím, že Iva Málková při jejím vyslovení skřípe zubama...:-).

Večer to bývá ale nejtěžší, však to znáte. Konečně ten klid a síla naší vůle se přes den tak trochu (někdy více) vyčerpala....

Ale už dost ode mne. Jak jste na tom Vy?

Kolikrát denně jíte? Hlasovat můžete i v anketě. 

A jíte každý den přibližně ve stejnou dobu?