Ahoj holky (možná i kluci?),
chci se trošku podělit o svoji "lenóru", která mě minulý týden postihla.
Na Stobu jsem byla 6 týdnů, za které jsem dala dolů 5,5 kg. Bylo to super, začala jsem mít sama ze sebe radost, zapnula jsem kalhoty, které mi už pěkně dlouho leží ve skříni, asi jen pro okrasu :)
Ale ouva, minulou sobotu jsem se na celý Stob vykašlala. Najednou se mi už nechtělo zapisovat a hlídat semaforky. Nevím, jak se to tak přihodilo......
Takto to šlo se mnou celý týden, jídlo jsem neporušovala, snažila jsem se jíst tak, jako celých těch 6 týdnů. Do práce si stále nosím krabičky, na oběd s kolegy nechodím. Ale občas jsem si dala tam kousíček čokoládky, tak buchtičku, apod. Tím, že to člověk nezapíše ho to zas tak nebolí a za pár hodin zapomene, že to vlastně jedl.
O víkendu jsme slavili dceřiny narozeniny! Sodoma gomora "Cecilky".
Co Vám budu povídat, dorty, chlebíčky, víno,..... Rozhodně jsem se neomezovala.
Až včera večer, když jsem ležela u televize a cítila se nacpaná k prasknutí, jsem si řekla
A DOST. Přece se nechci vrátit? Copak jsem takový slaboch? NE!
Ráno jsem s hrůzou lezla na váhu a HURÁ, i když nechápu, ale nepohla se ani o deko!!!!!!! Snad není rozbitá?
Takže jsem zpět, poctivě jsem si zapsala snídani, svačinu,oběd a jsem moc ráda, že ta krize netrvala déle.
Pár týdnů mi do konce prvního cyklu zbývá, ale teď už vydržím, vím to, jaro se blíží, je to cítit ve vzduchu a já mám zpět svou motivaci a elán.
Přeji všem, ať už je postihne jakákoli krize, aby ji brzy překonali a v létě z nás byly "baby jako lusk".