Takže končím III cyklus , váhově jsem se nezměnil, ale něco už jsem poznal.

Zjistil jsem, že psychika ovlivňuje váhu víc než váha psychiku .Pokud by váha ovlivňovala psychiku více než psychika váhu, nikdo by nikdy nezhubl, jakmile by "nabral", což není pravda.

Taky jsem zjistil, že mít energii je moc fajn a pro život důležité, ale  to , kolik vážíš energii ovlivňuje jen do určité míry.Ikdyž máš energie dost, můžeš energií přímo sršet a stejně můžeš docela rychle nabrat- typicky nějaké akce- pokud si neřekneš dost.

Patologická chuť k jídlu je určitě podmíněna více faktory- zajídání stressu například, ale myslím si, že v naších zeměpisných šířkách a délkách jde především o bažení- tak, jak bažení popisuje například doktor Nešpor.

To nejdůležitější tedy je umět si říci dost, umět si nesmyslné jídlo navíc odmítnout. Například já jsem si psal bezmála celý měsíc počet talířku(=400kJ- viz publikace STOB), ale co je z toho, když si POCTIVĚ připisuji 40. talířek. Tak jsem si řekl dost, nebudu už nic psát, jen váhu a blok, nebudu psát ani aktivity, protože fyzicky aktivní jsem, ať už tam aktivitu napíšu nebo ne. Budu si psát jen váhu a zaměřím se na skladbu jídla na přípravu zdravého, hodnotného jídla, dám do toho ty peníze, protože jinak to nevidím (ikdyž si maně pamatuje, že zdravé jídlo prý přijde levnějc než ty sr.. co nám nabízejí v supermarketech). Budu se hlavně říkat ne dalším jídlem a to by v tom čert byl, abych se zdravě jíst nenaučil- to totiž kladu ještě nad svou váhu. BMI mám v horní části nadváhy a netrápí mně to ani zdaleka tolik jako ty orgie kolem ledničky. Tak jsem zvědav na ten IV. cyklus, který začnu v sobotu a věřím, že už se konečně posunu někam dál.