Tak jo. Běhat jde, zatím aspoň v posilovně na pásu. Krátké sprinty za účelem stihnout dopravní prostředky MHD nepočítám (i když ranní indiánský běh s batohem na zádech cca 800 m na vlak se snad dá zařadit už k vytrvalostnímu tréninku :-) ).

Do pátku jsem to nějak neřešila - běžela jsem a u toho jsem vykecávala s kamarádkou supící na vedlejším pásu. V pátek jsem byla sama, tak jsem si řekla, že dám půlhodinu bez přestávek. A šlo to, úseky 9-12 km/h, převažující 10 km/h a úplně na pohodu 5 km za 30:27 min (pokud se tomu počítadlu dá věřit). A první půlka do kopce. Docela mě to překvapilo, že je forma tak lehce zpátky a nedůvěřivě čekám pořád nějakou zradu, před třemi měsíci jsem na tom byla tak špatně, že se o nějakém souvislém běhu nedalo vůbec uvažovat!

Řekla jsem (si), že až bude 5 km pod 35 min, tak se přihlásím na nějaký závod. Splnila jsem, přihlásila jsem se na brněnský závod Run Tour v září. Tak mi držte pěsti, ať si zas do té doby něco neudělám a můžu se postavit na start :-). No a příští rok ten vysněný půlmaraton, který jsem měla původně v plánu před sedmi lety.