Mi bude asi nejblíž názor Kateriny007,že si nechci kazit vztahy s mamkou.Ona je stará škola,kde bylo třeba návštěvě řádně podstrojit.Před časem jsem zkoušela různé přístupy viz níže,nakonec jsem rezignovala.Kompromis je v tom,že mi nedává na talíř hromady a protože všechno co mi dá mi chutná,tak nevzdoruju.Je to sice tak 2x za měsíc ale i to jde.A použiju zdejší postup,že ten den doma a druhý den se budu držet při zdi.

Než jdu na návštěvu, kde se pro mě vaří tak hlásím, že mám dietní omezení. Paní doktorka říkala, že tohle nesmím abych byla zdravá ... :-). Obvykle se nikdo neptá, co že mi je, ani která doktorka .-). (popř. řeknu, že bych mohla dostat cukrovku, to zatím zabírá 100%. Když jsem něco mektala o dietě na hubnutí, byli všichni chytří jak opice). Pokud je někdo zatvrzelý, hlásím alergii. U mámy sním co mi dá, jeden oběd za půl roku mé stravování nenaruší. A kdo ví jak dlouho tady bude a pro ni je jídlo nejdůležitější. Kvůli žrádlu nezničím vztahy, tak důležité není a denně to jíst nemusím.

Vidím, že je to případ od případu, u nás je to tak, jak to asi nejlíp vystihla pejska - maminka ví všechno nejlíp, moc dobře ví, že hubnu, ale dělá mi trochu naschvály, protože jsem ji začala osobním příkladem i jídlem, které občas dovezu, tak trochu postrkovat ke zdravější stravě, opravdu z obavy o její zdraví, protože ona už se svojí morbidní obezitou nemůže ani chodit. A to ona nezvládá, aby jí někdo diktoval, co má dělat, když celý život byla zvyklá diktovat ona. Taky mi teď řekla, že moje hubnutí vidí jako svoji zásluhu, protože mi posloužila jako odstrašující příklad. V tomto jsem s ní tedy souhlasila, sama bych se jí to neodvážila říct, ale když s tím sama začala, tak jsem jí to potvrdila, že je to opravdu tak, nechci skončit jako ona. A ty řízky fakt nemusím, vůbec mi zcela přirozeně vyhovuje míň tučná strava.

to já to řeším jednoduše... řeknu děkuji, nechci...to, že tomu někdo nerozumí, je už jeho problém... dostanu před sebe talíř nevyžádaného, tak ho nejím a na blbé kecy odpovídám... taky tě mám ráda...
... no přeci se nenecháme vydírat jídlem...

Řízek neodmítnu. Dám si ho klidně samotnej (ve strouhance je sacharošů už tak dost), ale dám si, a pochutnám si. Já jsem prostě masožrout. Řízek je přece ještě v pohodě, jsou horší věci jako např. bůček, koleno, lalok, škvarky, atd. řízek je proti tomu libové maso. Ten prostě neodmítnu. No, co? Když to není denně, a druhý den se vrátím ke své stravě, zas tak moc se toho nestane.

No já s mamkou nebojuji, většinou mě chápe, sama taky hubne. Občas mě pokouší, ale jinak ok. U babičky to bylo složitější, ale vysvětlila jsem jí, že to je pro moje dobro. Dneska si na návštěvu k babi vezu jablíčko a ochucený tvaroh, nebo můj milovaný vanilkový řecký jogurt a sbaštím ho místo zákusku. Sice ji to není jedno, ale tak mi pak dá domácí vajíčka a je vyrovnáno. Takže moje rada zní: Trpělivost a pevná vůle a taky hromada porozumění.

já se domnívám, že čas od času máme úlet každý ale jde o to se pak vrátit ke starým dobrým stobáckým návykům

vzpomínám na doby, kdy mi maminka ještě vařívala....už je to spousta let, co mi řízek usmažila a já bych z něj dneska nic neloupala...

Jo tak to je vždycky nelehká situace. Tohle mi vadí u kamarádky, když nás pozvou. Ladovala by nás jídlem hitem dolem a pití to samé. Někdy si něco vemu- to zdravější a jindy si dám jen kafe a třeba dvě hubky a tím končím. Dneska mně zrovna lákala na kavicku s roladou, ale neuspěla. Bohužel žádnou jinou radu nemám.

Tady je každá rada drahá. je zcela bez diskuse, že při hubnutí tučná jídla se konzumovat nemají, to platí pro všechny , nejen pro Vás. Ale o tom nechci psát. Pokud se jde na návštěvu, je nanejvýš vhodné mezi čtyřma očima před návštěvou probrat s hostitelem, že máte omezený jídelníček, protože se snažíte zhubnout, slušný hostitel Vás bude respektovat a bude na tuto situaci i připraven a menu připraví tak, abyste i Vy si pochutnala a automaticky Vám nabídne menší porce, na Vás ale je, abyste alespoň částečně ochutnala, host jste Vy. Takže je to o dohodě, je to stejné, jako abstinenta nebudu nutit do pití, diabetikovi nebudu nutit zákusky a moučníky s cukrem. To platí obecně. No a maminky jsou problém, hlavně ty, které si se svojí váhou nelámou hlavu a v jejich kuchyni vše plave v tuku a mají pocit, že velká porce je hostitelského vrcholu. Na druhé straně, ale s maminkou by neměl být problém se domluvit, na rovinu ji před návštěvou informovat o Vaší snaze a třeba jít na to i s takovým lehkým vydíráním, že přeci má zájem abyste byla zdravá. A není od věci, vyslovit prosbu, aby připravila něco co Vám z hlediska hubnutí vyhovuje ( např, řízek Vám osušit na ubrousku, přidat ke klobáskám kousek šunky a mít dostatek zeleniny). A hlavně ji požádat o malou porci. Tím rozhodně neomezí ostatní hosty. Já jsem byla v opačné pozici jako Vy. Moje dcera taky začala mít problém s váhou, řekly jsme si to a výběr jídla byl podle toho, nenutila jsem ji kachnu se zelím, ale byly pokrmy netučné a nesmažené. Takže zase o dohodě, ale předem.

Já mám zkušenost, že pokud je někdo "umanutej" k tomu, že všechno ví, co se týká tvého stravování nejlíp, tak s tím nic nenaděláš. Vzorovou ukázku mám v rodině (můj otec a jeho přítelka). Jejich : tak si vezmi, dělala jsem se s tím, nějaké moje vezmu si později elegantně odrazí tím, že vezme kousek dortu a cpe mi ho k obličeji se slovy no tak nedělej drahoty, je to dobré kousni si. Jako osobní statečnost beru, že jsem jí to ještě neplácla do ciferníku ale přiznám, že moc k tomu včera již nechybělo. Někteří lidé nemají soudnost.

No, já mám štěstí, že nejbližší rodina spolupracuje - otec například i spočítá jouly, když si to přeju, teta, kterou občas navštěvujeme, nebo k nám přijede, sice peče buchty a tak, ale nenutí mi je... A když už jedu někam, kde to nechci řešit, tak si prostě dám třeba menší snídani a vynechám svačinu, a pak to holt dorazím nějakou kalorickou bombou.

Odmítnout cokoli u mé mamky? To absolutně nešlo. Maminka vařila výborně, ale spíš pro lidi s podváhou. Proto já bojuji se špatnými stravovacími návyky. Neumím ti poradit.

Jak elegantně odmítnout řízek... to snad ani nejde, ne ? Já mám zkušenost takovou, že když krátce vysvětlím proč si nedám nabízené, nikdo mě nenutí a respektuje to. Nejvíc řečí mají kolegové v práci u oběda, když vybalím tu svou krabičku.... ale to je spíš proto, že by si kolikrát místo knedlíků a omajdy dali radši to samé, co mám já a silnými řečmi to jen maskují :-)

Mamince se těžko odmítá. Já v době, kdy byla maminka mezi námi, váhu nemusela řešit. A dnes když jdu na oslavu, dám si ode všeho trochu, užiju si to a dál už doma pokračuji v nastoleném režimu. Vážím se ve čtvrtek a to od soboty nebo neděle je čas na "vytrávení". Řízek miluji, a když si ho dopřeju, tak ho jdu spálit pohybem. :-)))

Když je takový úlet v jídle jen jeden den, tak plánovaně nepíšu semaforky a jím všechno, co dostanu, pouze prosím hostitelku o poloviční porci a džbán vody. Ale to se stává velice zřídka, já už nemám nikoho, kdo by mi nabízel nezdravé jídlo.

Bydlíme s mámou dohromady. Asi nejhorší moment byl, když jsem jí řekla, že nemohu jíst to, co ona vaří. Ale vzala to v pohodě a teď, když vidí výsledek, tak sama pochopila.

Teď mám pár skoro hřešících dnů - máme vynikající hovězí - upečené a udělané se zeleninovou omáčkou. Potud fajn. Smetanu jsem ukecala, tak tam není, ale samozřejmě oleje bylo větší množství než malé a je to prošpikované špekem. Energeticky to s bramborami právě díky těm tukům, které bych tam já zdaleka tolik nelila, vychází přes 2000 kJ, ale jedna porce denně se chvilku snese. Pak zase bude rybička...

Ale je to pro mě varování, jak se ta energetická hodnota strašně rychle změní, když se jen trochu něco přidá.

Dělám to tak, že oslavy beru jako plánované hřešící dny - dám si vše, na co mám chuť, jen nepřeháním zkonzumované množství. Podle potřeby pak třeba další den udělám odlehčený.
Když jsem tu začínala, byly v zábavném hubnutí (viz lišta nahoře) výukové komiksy na podobné situace ... škoda, už tam nejsou ...

Milen, myslím, že jsi návštěvu zvládla bravurně. S tím odmítáním pohoštění je to někdy složité. Naopak mojí mamce nesmím říkat, že "držím dietu", je totiž taky věčná dietářka a po tomto oznámení mě zahrnuje zcela zaručenými dietními potravinami.