Tak jo, nadšení po konci kojení mi nevyšlo: Asi na to prostě nebyla ta správná chvíle.Došlo mi, že člověk to musí opravdu chtít a mít to v hlavě srovnané. Chtít to prostě změnit.
A teď mám pocit, že právě ten čas nastal. V létě mi to vydrželo týden. Slabý. A myslela jsem si, že to dokážu bez pohybu. Jako bych se nepoučila za ty roky....
Teď jsem už 3. týden v akci s hodně hodně pohybu (na mě :D - a taky jak mimi dovolí). A nějak to mám  v hlavě jiný... .asi poprvé v životě se vždycky na cvičení těším. .. dneska krutá noc, malá probrečela. Říkám si ráno, tak nebudu cvičit jsem K.O. no a nedalo mi to. Tak jsem si dala teda jiný trénink a trochu kratší ... jsem ráda, že jsem to nezvdala :)