TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 21. 01. 2013

Jak si nahrát profilovou fotku?

nocar

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 901
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 136543.85 km
Kolo: 66634.70 km
Cvičení: 5680 h 2 min

Přátelé

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Diabetikovy Vánoce

06. 03. 2013

                                                   aneb

zpráva o katastrofálním povědomí o diabetu v zemích českých,                 moravských a slezkých.

 Pro dobrou vůli a veden  snahou  nevyčleňovat se kvůli diabetu (v mém případě2.typu) ze zaběhnutých vánočních zvyklostí, podlehl  jsem přání své manželky absolvovat i o letošních svátcích zdvořilostní návštěvy u příbuzných a známých a taktéž se stát recipročně hostitelem.

 Ač  jsem se nikde se svými problémy nechlubil a ani nestál o žádnou pozornost v tomto směru, upoutal  jsem ji na sebe téměř všude a to již  jen  tím, že  jsem odmítal  konsumovat hory  poživatin, které  nám pozorní  hostitelé  všude  předkládali v  duchu  televizních pořadů  ala  “Mňam mňam prima vařečka ....” a dalších návodů v časopisech a jinde publikovaných. 

 “Copak - Vám to nechutná ?! ”  zněla většinou  první  výtka, které  se  mi  na  uvítanou dostávalo.  A  tak  jsem  musel chtě-nechtě  většinou  s  důvodem  mé  nežravosti  ven.  A pak  jsem  již  byl nucen vyslechnout řadu nesmyslů, z niž některé si dovoluji předložit ctěné obci čtenářské – diabetické -  k “pobavení”.  Je to samozřejmě předkládáno spíše jako humor černý, nicméně – tak se skutečně stalo :

 návštěva č. 1

 “ A kde Vás ta cukrovka bolí ? “

Skromně odpovídám, že nebolí .

Zklamaný hostitel: “ Jo tak vona ani nebolí ?“

 návštěva č. 2

 „ To musíte asi míň sladkýho, že jo ?”

Jen mlčky přikyvuji. Co říci  ........

 návštěva č. 3

 „ Jaký je to mít pořád hlad ? ”

( ptal se hostitel s plnými ústy až mu drobky padaly na ubrus)

Nevím co říci, jen nesměle poznamenávám, že nemám hlad, čemuž cpoucí se společnost samozřejmě nevěří.

 návštěva č. 4

 „ A co to vůbec je ta cukrovka ? ”

V tomto okamžiku se očekává  ode mne odpověď  2-3 věty, kterými tuto prkotinu  k pobavení přítomných vysvětlím.  Odpovídám vyhýbavě, že je to dost složité a pak již vypadám jako nějaký nafoukaný“důležák” hrající si na chytrého .

 návštěva č. 5

 „ Vemte si tady ty zákusky, ty jsem dělala specielně pro Vás bez cukru, těch můžete sníst kolik chcete. Ty jsou jen pro Vás. My by jsme je stejně nejedli .....”

Mísa cukroví je přede mnou a hostitelka se zalíbením očekává, jak mi bude lupat až za ušima.

Když se ke konsumaci nemám, tváří se dotčeně . Jen se omlouvám, ale očividně jsem urazil pozorné hostitele.

 návštěva č. 6

 „ Aha, Vy máte cukrovku, tak si vemte támhle pomeranče a banány. Kolik chcete, ať máte aspoň vitamíny !”

Opět bezmocnost.  Co říci  ........

 návštěva č. 7

 „ Já vím, Vy jste diabetik, tak se na cukroví vykašlete ! Já Vám dám něco lepšího ! To si pošmáknete ! V tom žádnej cukr není ! ”

Hostitel se dobrácky směje a přede mne je postaven talíř asi s půl kilem vlašského salátu(domácího) a na něm leží dva dozlatova smažené řízky přes celý talíř . Hostitel mi nalévá sklenici plzeňského a čeká, jak mi bude chutnat.  Nebaštím a již ani nic nevysvětluji. Začíná se mně zmocňovat vztek .Nad informovaností lidu obecného.

 návštěva č. 8

 „ Nedělejte fóry, my máme taky jednoho známýho co má cukrovku  a baští všechno ! Akorát  teď pije míň piva a je v pohodě !”

Trpce přemýšlím kolik dní takové “pohody” mu ještě zbývá. Z pracoviště mám v živé paměti osud dvou svých kolegů – diabetiků – kteří  tuto “pohodu” si dopřávali řádově měsíce, než přišel “konečný účet”.......

 návštěva č. 9

 „ Tak Vy máte cukrovku ? Tady náš táta (80) ji měl taky,když mu bylo 60. Pak mu dali nějaký prášky a vod tý doby má od cukrovky pokoj!”

Nemám již sil oponovat a tak servilně přikyvuji, jako bych tomu věřil . Nakonec tomu snad i uvěřím a budu shánět ten “prášek” . .....

 návštěva č. 10

 Vy máte cukrovku ?Tak to Vás teda lituji.( jsem soucitně pohlazen hostitelkou  po hlavě ) Náš děda ji měl taky, pak mu zčernal palec u nohy, tak mu ho uřízli, ale ono se mu to nehojilo, tak mu uřízli celou nohu a pak stejně umřel. Tak si berte, ať si ještě něco užijete ! ”

 A toto byla moje poslední vánoční návštěva...

Hodnocení (15 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

09. 03. 2013 11:48
Bá jo, neznalost lidí je obrovská... u nás je to s návštěvami opačně. Manžel byl diabetik, mezi přáteli mám diabetiky obého typu a bezlepkáře. Když přijde návštěva normálně = nezdravě konzumující, cítí se ochuzená o zákusky a nejrůznější mlsoty,které se všeobecně návštavám předkládají. Pomluva ke mně pak doputovala, ale komu není rady...
08. 03. 2013 21:46
informovanost lidu obecného je bídná. nejvíc mě dostala návštěva poslední, zde bych jen upravila závěrečnou ouverture - tak si berte, ať máte ten palec taky brzy pryč :-D
08. 03. 2013 10:46
Na "oslavách" mívá problém každý, kdo je "na dietě" kvůli své nemoci. Konzum je jako mor, co zatemňuje lidem mozky.
Jednou k nám přijel strejda - neviděli se s maminkou skoro rok, měl jen hodinku času při průjezdu městem. A co maminka - místo aby tu hodinku využila k tomu, aby si s ním popovádala, strávila ji v kuchyni při přípravě pohoštění, které pak stejně nejedl.
07. 03. 2013 10:50
Bez komentáře...
07. 03. 2013 09:47
Bohužel - informovanost lidí o této nemoci je děs. Není to jednoduché odolat a nevypadat jako namyšlený blázen. Můj tatínek dostal cukrovku v pozdějším věku. Ze začátku si vše odvažoval, hlídal se, krásně zhubnul a byl ve skvělé formě. Pak se ale na to vykašlal a nakonec dostal mozkovou mrtvici a nepřežil ji. Dodnes mě mrzí, že nedbal na mé rady, aby se zase hlídal. Nepomohlo mu ani mé chválení jak vypadal báječně a byl plný energie - ať se k tomu zase vrátí a dává si pozor. Mohl tady s námi ještě být a to mě hodně "žere".
07. 03. 2013 09:34
Mému švagrovi loni v létě umřel na cukrovku tatínek a taky jak se u nich doma vařilo - hrůza...sestra odtamtud pravidelně odcházela se žlučníkovým záchvatem. Než se dokázala vzepřít. Samozřejmě z toho je zlá krev. Komu není rady, tomu není pomoci.
Těší mě, že se nacházejí i zodpovědní lidé a vy jste jako motivátor úžasný! I když ty historky nejsou veselé.
07. 03. 2013 08:58
Je to hrůza, ale je to bohužel tak. Našemu synovi diagnostikovali v lednu cukrovku 1.typu, musím se přiznat, že do té doby jsem ani netušila o co jde. Ale nenapadlo by mě nabízet cukrovkáři sladké ale ani ovoce. Náš kluk když má hlad mezi jídly nebo ho honí mlsná, dá si zeleninu se sýrem nebo šunkou, toho je u nás v lednici vždy dost.
ad lendi: prosím přidej si mě do přátel, mám dotazy, klukovi je 13
07. 03. 2013 08:54
můj otec má cukrovku II.typu cca 23 let, je na práškách celkem v normě, ale máma mu vůbec nevaří tak jak by měla diabetikovi, cpe mu sladký, smažený, knedlíky- no nemám slov a říct si nedá
07. 03. 2013 08:45
Tak to snad není ani možné. Nejsem žádný znalec, co se cukrovky týče, ale tohle je opravdu moc. Měli jsme cukrovkářku na pracovišti a jen vím, že jedla všechno, ale úplně jako na STOBu. Jedla málo a hodně často a potraviny si odvažovala.
07. 03. 2013 08:09
Ježkovy voči - přeci nemůžeš mít tolik známých, kteří o cukrovce vůbec nic nevědí... Koukám jako blázen. O.o ........ I když - přemýšlím, co přesně jsem vlastně věděla o cukrovce já v době, než dostal cukrovku můj táta....
07. 03. 2013 07:32
Absolutně souhlasím s tím, že povědomí o cukrovce je malé - ale totéž by se dalo napsat o spoustě dalších nemocí! Je trestuhodné, jak se svou tělesnou schránkou (většinou) zacházíme. A spoléháme se na nějakou "zázračnou" pilulku, která nám - kdyby nás už nějakým tím nedopatřením nemoc přepadla - zaručeně zdraví vrátí. Ach jo... A přesto i já sama vím o cukrovce málo... Považuji za důležité to, že bych ji nechtěla dostat, a také proto se snažím žít zdravě. A doufám, že to bude stačit. Ale také vím, že člověk musí mít trochu štěstí - přes všechnu prevenci jsem už jednu vážnou nemoc prodělala. Každopádně díky za blog, je to pro mě motivace dozvědět se o cukrovce něco víc.
07. 03. 2013 07:21
Moje babicka mela taky cukrovku ... projevila se u ni po nahle smrti dedy. Patrila k tem poctivym, co opravdu dodrzuji :-) nevim jaky typ cukrovky mela, ale mela ji pres 25 let a prakticky s ni nemela zadny problem. Sice cukrovka asi mela na jeji smrti take podil (poslednich 14 dni zivota ji cukr desne lital a co den, to upadla do cukrarskeho koma a srdicko to pak jednou nezvladlo), ale i tak ... vek 82 let je krasnej :-) Ona byla dukazem, ze ani tato nemoc nemusi cloveka omezovat, kdyz se s ni clovek nauci zit
07. 03. 2013 06:52
Moje mamka patřila také k těm méně zodpovědným cukrovkářům, nakonec se k tomu přidaly další problémy a nedopadlo to dobře , bohužel :-(
07. 03. 2013 06:48
Ahoj Richarde, to je přesně napsáno, díky. Člověk někdy na návštěvě je za toho divného, ale přiznám se, že já jsem často podlehla a pak mne to mrzelo. Dnes už ne, sama si na návštěvě nandám jídlo, malé množství a to vhodné, protože ty kopce jídla, co nandavá hostitelka, jsou vražedné...
07. 03. 2013 06:26
Velmi pěkně napsáno.Manželova maminka měla cukrovku.Dopadlo to smutně..
07. 03. 2013 06:24
No jo, většina lidí si myslí, že při cukrovce se nesmí jen cukr.
07. 03. 2013 05:11
Tak taková reálný život...
06. 03. 2013 23:50
Nicméně těžko zazlívat lidem, kteří nemají potuchy o tom, jakým způsobem skládá stravu diabetik na rozdíl od zcela zdravého člověka (který nehubne, neřeší, že plácá do sebe, co může - i když se to většinou stejně časem nějak projeví). Neví, co vlastně jí, že je cukr a "cukr", neví, co je jídelní jednotka ... apod.
Nemyslím si, že by bylo zbytečné to vysvětlovat, ovšem sám člověk vidí, komu to smysl vysvětlovat má (že to chce pochopit) a komu ne:-) Ale to je tak asi se vším.
06. 03. 2013 23:41
Vzhledem k tomu, že mám doma diabetika (1.typu), znám toto velmi dobře. Tomu, že povědomí u lidí, kteří se s cukrovkou nikdy nesetkali, se vcelku ani nedivím. Až za dobu, co jsem s partnerem, jsem začala více vnímat informace, které se na nás chrlí kupř. z televize; jsou to někdy taky pěkné kraviny. Tedy, nemají-li v okolí někoho, kdo ji má, nemají odkud "čerpat". Musím přiznat, že mě také dříve nenapadlo se o toto velmi rozšířené onemocnění, zajímat. Však jsem také některé odborné termíny slyšela až právě v době, kdy jsme spolu začali.
Myslím, že je spíše mnohem horší, jak se právě mnozí cukrovkáři neinformují a zanedbávají, co můžou. Bylo by fajn, kdyby bylo více tak informovaných diabetiků (jako kupř. Vy či můj partner - a to hlavně ze své vlastní vůle)...!!!
06. 03. 2013 23:31
Uff, koukám že příbuzné si člověk nevybírá a už vůbec je nezmění, nemá cenu cokoliv vysvětlovat, neboť je pak člověk za debila...vy máte vážný zdravotní problém který vás nutí přemýšlet nad tím, co jíte, člověk by si myslel že alespoň v takovém připadě to příbuzní pochopí a budou se snažit vyjít vstříc, ale oni si jenom melou to své a nevidí neslyší....je to stejné jako třeba s rčením "to náš děda denně vykouřil 20 a dožil se 90ky" takovédle výjimky potvrzující pravidlo nemám ráda, když se předkládají jako vzor...stejně tak to platí pro alkohol, bůčky, přemíru sladkého a pod..
06. 03. 2013 23:10
Ještě že těch příbuzných nebylo 11;-)
06. 03. 2013 22:59
Richarde, tak to je naprosto úžasný blog!!! No to je realita, jak vyšitá!
Příští týden přednáším na workshopu s cílem rozhýbat obézní s důrazem na obézní diabetiky, já bych ho tam nejradší snad přečetla...díky opravdu velmi inspirativní! Marie
06. 03. 2013 22:57
Je smutné jak jsou lidé neinformovaní. Moje tchýně měla také cukrovku, píchala si inzulín a samozřejmě si myslela, že je to v pořádku. Jedla všechno bez omezení..... a už není mezi námi. Já jsem ji a pantátovi se svými názory a radami připadala divná :-))) K tomu už není co dodat.
06. 03. 2013 22:56
Připadá mi to jako dům hrůzy.Moje maminka je také diabetička a já jsem nešťastná,že nedbá na moje rady.Tolikrát jsem se jí snažila pomoct a vše na nic - prostě si nedá říct.Proto obdivuji paní Květušku :-))
06. 03. 2013 22:55
To je vážně zcela převážně černý humor a žalostné obecné povědomí. Ale zase na druhou stranu, jestli jsi tohle absolvoval za jedny vánoce, tak zcela jistě svou ženu dost miluješ.

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři